avatar.png
Na těchto stránkách se podílí několik osob - já, soraki, jako autor většiny příspěvků; Zrzka, jako představitelka SAAK a pak nadin, bez její podpory by tyto stránky nikdy nevznikly.

Tvoření těchto stránek by se neobešlo bez problémů nebýt jedné úžasné osůbky. Děkuji ti, NADIN!!!

2. kapitola

25. 3. 2010
2. Neveselá historie
 
 
Konec školního roku se blížil rychleji, než by mu bylo bývalo milé. Na tyto prázdniny se zdaleka netěšil tak, jak by měl a jak by se od něj očekávalo. Koho by také představa dvou do poslední hodiny naplánovaných měsíců těšila, že? Jediné, z čeho se mohl radovat, bylo, že se Potterovi nějakým záhadným způsobem podařilo zabít Toho-jehož-jméno-netřeba-jmenovat, a on byl tak ušetřen té ‚pocty', jež obsahovala obřad plný bolesti způsobené mučením a na závěr jedno efektní tetování na předloktí.
 
A to nebylo vše. Jako by toho měl snad málo, byly tu jeho narozeniny. Ne ledajaké narozeniny, ale sedmnácté. A upřímně? Div, že se jich dožil v relativním fyzickém i duševním zdraví. On na vás totiž fakt, že máte za otce sadistu, který uctívá ještě většího sadistu, zanechá nějakou stopu. A když se k tomu přidá matka á la kamenná socha s ledovou polevou, pak je to spíše než milující rodinka noční můra. A když už si myslíte, že už to horší být nemůže, ukáže se, že může. A taky bylo.
 
Nehrozila mu sice služba u toho paka (hezké, to mi připomíná sestru, která chtěla vědět, jak se řekne „Ahoj", rusky, což je „paká", ale ona tomu dala takovou formu, že smysl toho slova se absolutně ztratil... zajímavé je, že to nikoho z nás, co se ji učíme, snad ani nenapadlo.. :D), ani se nemusel bát otce - ministerstvo udělalo dobře, když se rozhodlo, že mu bude odebrána hůlka a dostane domácí vězení (celé to sledoval speciální náramek nasazený na paži pomocí nějakého kouzla, které znemožňovalo jeho sundání. - zajímavé, nápad přišel s tím, jak chtějí udělat domácí vězení u nás?? :D ne, ten tu byl mnohem dříve - tedy ten můj náramek ;-) ) Náramek dokonce obsahoval jakési čidlo, které kontrolovalo, zda Lucius Malfoy opravdu neprovádí žádná kouzla. Jistě, po nějakém čase museli ministerští úředníci a specialisté přenastavit celé to zařízení, protože Luciusovi se občas podařilo uvolnit svévolnou magii. Její užití mělo díky monitorovacímu zařízení docela nepříjemné důsledky). Ale to jsme odbočili. Otázka je taková: Proč, když už je Ten-jehož-nesmíme-jmenovat mimo hru a smrtijedská služba rovněž, se Draco netěšil na dosažení své plnoletosti? Merline, ukaž nám někoho, kdo se netěšil, až bude konečně tím dospělákem! Ale to byla skutečnost, která začala o velikonočních prázdninách.
 
Draco byl v posledním ročníku a tyhle Velikonoce měly být, logicky, těmi posledními, které mohl strávit v Bradavicích a docela se na to těšil. Tedy alespoň do té doby, než mu přišel dopis, kterým si jeho rodiče vynucovali jeho přítomnost na Malfoy Manor. Nebyl vychován k odporování, a proto s nechutí, ale přece, jel domů. Tam se mu dostalo překvapení z největších. Po ‚vřelém' přivítání, formální večeři o šesti chodech a konverzaci o počasí a nadcházejících zkouškách OVCE, se přesunuli do otcovy pracovny.
 
Lucius otevřel spodní zásuvku svého pracovního stolu, zpod falešného dna vyňal srolovaný svitek pergamenu zapečetěný dvěma rodinnými erby a s nehranou vážností jej předal Dracovi. Lehce se ušklíbl nad třesoucíma se rukama svého jediného potomka a spokojeně se opřel zpět do svého koženého křesla.
 
Dracova nervozita stoupla v okamžiku, kdy rozvinul pergamen o sto (spíš sto šedesát ne, přece ho musel rozrolovat, no nevím...:D je to na tobě, já se teda v tomhle moc neorientuju :D) stupňů. Právě se totiž díval na manželskou smlouvu. Na SVOU manželskou smlouvu, kterou za něj uzavřeli jeho rodiče v době, kdy měl sotva pár měsíců. Se sevřeným žaludkem slétl pohledem k poslednímu odstavci, kde ve změti znaků, v něž mu dokument splynul ve chvíli, kdy pochopil, co drží v ruce, na něj doslova křičelo jméno jeho nevěsty: Pansy Parkinsonová.
 
Ten balvan, co mu spadl ze srdce, musel způsobit menší zemětřesení. K jeho vlastnímu překvapení pocítil úlevu - slabou, ale přece. Ač s Pansy byl několikrát na schůzce, nepřechovával k ní nijak vřelé city, ale mohlo to být klidně horší; vzhledem ke vkusu jeho otce, co se milenek týče, nebyla Pansy opravdu tak hrozná volba. Představa některé ze sestřenic Crabbea či Goylea byla tedy vážně...
 
Možná by do úvahy připadala ještě Daphne, nebo možná... na okamžik se zarazil, protože si právě v tu chvíli uvědomil, jak málo je dívek v jeho věku. V duchu začal vypočítávat - Pansy, Daphne, Millicent (lehce se při té představě otřásl) - a tady skončil. V jeho ročníku byly pouze tři dívky ve Zmijozelu, i když u Millicent nemohla být o nějaké křehotince natož krásce ani řeč, Millicent byla prostě... jiná. Nikdy se nad tím nepozastavoval, ale teď, zpětně, si vybavoval, že ve škole vždy byla zřejmá převaha chlapců nad dívkami. Neubránil se úvaze nad ostatními kolejemi. A zatímco Mrzimor a Havraspár mu dokonale splývaly v jedno a vybavil si akorát tu prdlou Láskorádku a jednu z Patilek, z Nebelvíru si vzpomněl hned na čtyři: zubatku Grangerovou, dvojče Patilku, rudovlasou lasičku a Rozmarýnu (tohle dokázalo Brownovou spolehlivě vytočit do vývrtky). :D :DDD tak nad tím jsem opravdu vyprskla
 
Trochu překvapeně vzhlédl na svého otce, a to, co následně vyslechl, by si klidně nechal ujít. Nebývale sdílný Lucius se rozpovídal o naprosto netušených praktikách za dob ne tak dávno minulých. Podle Vy-víte-koho nebyl žádoucí počet malých uřvaných mimin v jedné domácnosti vyšší než jedna. A to hned z několika důvodů:
 
1/ Povinnosti otce, jakožto hlavy rodiny, byly v kouzelnické komunitě nezanedbatelné, což logicky vedlo k tomu, že přítomnost muže byla doma více než nezbytná a to se panu Vy-víte-komu nelíbilo, protože jeho představa oddanosti pro ‚jejich věc' zahrnovala také vícedenní pobyty mimo území Anglie.
 
2/ Více potomků vedlo k více starostem, což zase jeho stoupence obíralo o čas, který mohli strávit něčím produktivním, např. selekcí.
 
3/ Sám Vy-víte-koho-tím-myslím určil rodiny, které mohou mít potomka, a dokonce rozhodl, jakého bude pohlaví.
 
4/ Draco právě zjistil, že byl/je čtvrtým dítětem svých rodičů. Což nevyhnutelně znamenalo jediné - měl tři starší sestry. Jeho otázka, co se s nimi stalo, zůstala nezodpovězená, pouze jeho matka na chvíli jakoby procitla a prolomila ledovou krustu, v níž byla již roky uvězněna, a dovolila jedné osamělé slze skanout po tváři na ruce sepjaté v klíně. Což mu jako odpověď bohatě stačilo. - no tak to je pěkné vysvětlení Narcissiny povahy a chování, člověka by jí bylo až líto... zajímavé, že se to objevilo už u PKM, že.. :D neblázni, za chvíli použiješ všechny Smrtijedy a jejich rodiny, a koho pak budeme mít neradi.. :D
 
*"Jsi si opravdu TAK jistý, DRACO, že jsi jediný Malfoy, co kdy spatřil světlo světa? Samozřejmě, ty malá hnusná mudlovská -" zarazil se, protože mu právě docvaklo, co ta nesnesitelná šprtka naznačovala. Zmocnil se ho vztek. „Moje matka by se nikdy nesnížila k..." divoce zagestikuloval rukama.* Ta vzpomínka se náhle vynořila z hlubin jeho paměti jako nevítaný host. Mohla Grangeová už tehdy něco tušit?
 
Rozhodně vyskočil z křesla rovnýma nohama a dožadoval se vysvětlení. Něco totiž nebylo v pořádku, jeho matka přece měla dvě sestry - Andromedu a Bellatrix, a pak dlouho nic a Narcissa. S hrůzou v očích se podíval na matku, která sotva přikývla v odpověď na jeho nevyřčenou otázku. Jediné, co mu nesedělo byl počet, pokud měla mít každá rodina jedno dítě, jak se tedy mohlo stát, že jeho matka měla sestry? A pak jej napadlo, že Vy-víte-kdo ještě nebyl u moci, nebo alespoň neměl takový vliv jako v letech, kdy se měl narodit on. A také Blackovi stáli tiše v pozadí a skutečným Smrtijedem se stala až Bella a Regulus. Co mu však zůstávalo záhadou, bylo proč, když jej Potter poprvé poslal do nebytí jako nemluvně, si prostě rodiny, které již měly ‚splněno', nepořídily další potomky. Vždyť takto čistokrevných sotva přibývalo, spíše naopak. A záblesk dalšího poznání, když zaslechl matčin hlas: „Nemohu." Takže ten bastard se postaral o to, aby nemohli mít další děti - skvělé.
 
Draco se cítil strašně. Mohl mít sestry, mohl mít někoho, s kým by si hrál a nebyl by odkázán na skřítky, kteří při hře na schovávanou podváděli. A tehdy na tom místě si slíbil, že on tohle nikdy nedopustí! A navíc si připadal jako chovný maguár - matně si vzpomínal, jak jim Hagrid na jedné z hodin Péče o kouzelné tvory říkal, že v chovech se jména dávají podle pořadí, ve kterém se mláďata narodila. Bylo mu nevolno. Neuměl si ani přestavit, jak musela jeho matka trpět. A co teprve paní Parkinsonová? Jejich dcera byla Pansy - ó Merline, tohle on nedopustí!
 
Konečně chápal, proč zůstal jedináčkem, ačkoliv si občas přál mít sourozence jako třeba Weasley. Moment, Weasley nebyl jedináček - jak je to možné? Aha, nebyli přece fandové Vy-moc-dobře-víte-koho. A navíc krvezrádci - to slovo teď dostalo úplně nový rozměr, oni vlastně nebyli krvezrádci, vždyť oni kouzelnickou krev zachraňovali. Na co, pro Salazara, Temný pán myslel, když vytvořil takhle debilní pravidlo (ne, že by jeho ostatní pravidla měla nějaký hlubší smysl)? - krutá pravda
 
Na doporučení Luciuse se posadil zpět do křesla a začal studovat, tentokrát mnohem pečlivěji, svatební smlouvu. Na začátku byly takové obvyklé věci, jako kdo s kým uzavírá smlouvu, kolik galeonů bude která strana přinášet do manželství, kde budou žít, kdy budou zásnuby, kdy svatba apod. A na konci byla taková malá nóta, ve které se říkalo, že v manželství bude pouze jedno dítě - chlapec.
 
To Draca spolehlivě popíchlo a byl by k tomu i něco řekl, když si všiml poznámky, která jakékoliv vzepření proti smlouvě trestala smrtí jednoho z rodičů - u chlapce matky; u děvčete otce. A zatímco by mu nevadilo jít na pohřeb Luciusovi, svou matku Draco měl rád. Ano, nebyl to prototyp dokonalé matinky, ale pořád to byla jeho matka, a když teď navíc věděl, kolik už si toho vytrpěla... Na druhou stranu nechtěl, aby se totéž stalo Pansy. Bude si s ní muset o tom promluvit ještě před zásnubami, které se měly konat, přeletěl očima po smlouvě, přesně v den jeho sedmnáctých narozenin, ale oficiálně platnými se stanou až po dosažení plnoletosti nevěsty. Svatba bude přesně za šest měsíců ode dne, kdy zásnuby budou oficiální. Takže to znamená, počkat, on má narozeniny v půlce prázdnin, ona asi o čtyři měsíce později - v listopadu nebo v prosinci, hmm, svobodu, kterou poskytuje dospělost, si neužije ani rok, pokud Pansy nepřesvědčí, aby si ho nevzala.
 

Do školy se z prázdnin vrátil zamlklý a celý nesvůj. Musel si s Pansy promluvit co nejdříve, ale jak ji odchytit, když pořád chodila s Millicent a Daphne? A čas jako by stál proti němu, ubíhal neuvěřitelnou rychlostí a než se nadál, byl tu týden závěrečných zkoušek...

 

 

 

Přehled komentářů

hezký!

(evi, 4. 4. 2010 14:35)

Hlavně tedy kamenná socha s ledovou polevou a Rozmarýna:-)))

 

Téda!

(Lucy, 28. 3. 2010 11:05)

Já sem pravidelně nakukuji, čekám, pomalu si okoušu palce až na kost a nakonec tu kapitolu najdu až o 3 dny, než nám jí sem šoupneš! Jsem já to ostuda!
Samozřejmě to byla paráda. Podle první kapitoly jsem neočekávala, že to bude tak vážné a do hloubky propracované, jak jsi předvedla tady a spíš jsem počítala s nějakou oddechovkou. Ale, páni! Je to velmi, velmi zajímavé. Zubatka Grangerová, zrzavá Lasička a Rozmarýna vedou ;-D
Tak šup sem honem s další!

 

Soraki!!!

(nadin, 27. 3. 2010 19:54)

Tak na toto mám iba jedno slovo:
Fantazmatika!!
Mrazivo popísané praktiky na zachovanie správnej krvi!
Skvelé!
Aj keď, Draco si musí vziať Pansy!
Ale on to nejako, chlapec blonďatý, nejako vyrieši.

 

druhá

(Chavelierka , 25. 3. 2010 19:28)

stejně mě někdo ještě předběhne :D
takže no páááni :D
takže co semi líbilo? Všechnooo :D
efektní tetování plus drastický obřad no síla :D
jo tak Luca má domácí vězení, ten má asi hroznou radost :D
prsk on si má vzít Pansy, no ta má asi radost :D
Sestřenice Greba a Goyla goool :D
zubatka Grangerová, zrzavá Lasyčka a Rozmarýn wá wá wá :D
Už někdy někdo Voldimu řekl, že je magor? :D
Coooo, chuděra Narcisa
Mno bude to mít těžké chlapec
Tedy na to,že je ta kapitola smutně až depresivně laděná, jsi tu měla dost dobré hlášky. ;)
Moc se těším za pokračování, za čež asi elu zabiju, protože já prostě nestíhám :D

 

prvnííííí

(elulinek, 25. 3. 2010 17:31)

jsem zde a čtu =D
efektní tetování =D
matka á la kamenná socha s ledovou polevou =D
A zatímco Mrzimor a Havraspár mu dokonale splývaly v jedno a vybavil si akorát tu prdlou Láskorádku a jednu z Patilek, z Nebelvíru si vzpomněl hned na čtyři: zubatku Grangerovou, dvojče Patilku, rudovlasou lasičku a Rozmarýnu (tohle dokázalo Brownovou spolehlivě vytočit do vývrtky). =D já si cvkrla =D
Na co, pro Salazara, Temný pán myslel, když vytvořil takhle debilní pravidlo (ne, že by jeho ostatní pravidla měla nějaký hlubší smysl)? blaho kouzelnické společnosti to jistě nebylo. k tomuhle- přijde mi to trapné, co si Však-my-až-příliš-dobře-víme-co-za-debila vymyslel. je to blbec, já to říkám pořád
no velmi pěkné, to určení dětí a trestů.
uteklo mu to docela rychle, jen co je pravda
bylo to velmi zajímavé, jen mě nenapadá, co k tomu napsat, neb jsem zvědavá jako blázen, co bude dál.
Působivé, jako vždy ;o)

13.11.2010 15:00:57
soraki
Veškeré postavy a místa (s výjimkou mých) patří J. K. Rowlingové a já na ně nemám žádná práva. Obrázky jsou stažené z internetu a kromě několika mnou vytvořených na ně žádná práva nemám. Stránky v žádném případě nebyly vytvořeny za účelem zisku.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one