avatar.png
Na těchto stránkách se podílí několik osob - já, soraki, jako autor většiny příspěvků; Zrzka, jako představitelka SAAK a pak nadin, bez její podpory by tyto stránky nikdy nevznikly.

Tvoření těchto stránek by se neobešlo bez problémů nebýt jedné úžasné osůbky. Děkuji ti, NADIN!!!

Ztracené štěstí 2

Ztracené štěstí 2

13. 12. 2009

 

Ztracené štěstí 2

 

Jakmile vyšla ven, zhluboka se nadechla čerstvého vzduchu. Nesnášela nemocniční odér. Měla ho plné zuby. A teď je volná - konečně. Však ona jim ještě ukáže. Dělat z ní blázna! Ona moc dobře ví, jak to bylo. Její děvčátko bude mít za pár týdnů narozeniny a ona ho do té doby najde. Promeškala příliš mnoho času na to, aby si mohla dovolit ztratit ještě další. Už tak byla okradena o moc. Draco ji vzal celý život. Bylo jí jasné, jak to bylo. Určitě byl s nimi domluvený, a když to na ni přišlo, jen je informoval a pak v teple toho jejich paláce čekal, až mu přenesou Caitlin. Prevít jeden. Jsi pro mě jediná na světě - Merline, takové kecy a ona mu je sežrala jak hladový starý chleba. 

Její první cesta vedla do Příčné ulice, kde měla v bance nějaké úspory. A hůlka - potřebovala hůlku, protože bez ní byla jako bez ruky. Pak se přemístila do domu svých rodičů. Ti byli již nějakou tu řádku let mrtví, takže celý dům patřil jen jí.

 

Ve sklepě si zřídila tréninkovou místnost a trénovala kouzla. Dokonce si na jedné kryse vyzkoušela i Avadu. Zajímavé, jak ji její zelený světelný louč uklidňoval. Tak nějak sliboval, že všechno bude v pořádku… 

 

Po třech týdnech začala sledovat Luciuse Malfoye. Narazila na něj náhodou, když opět 'hlídkovala' v Příčné ulici. Zase se nesl jako páv, oděn v elegantním hedvábném hábitě zelené barvy /stejné, jakou měla Avada, což Hermioně přišlo směšné/. Ani ji nepřekvapilo, když odbočil do Obrtlé.  Právě tohle byla její šance. Vplížila se do stínů temné ponuré uličky a nezaváhala ani vteřinu. Její Avadu však předběhla jiná - z opačného konce ulice se vynořil nějaký špinavý otrhaný muž a Luciuse bez váhání zabil. Taky dobře, pomyslela si, alespoň si nebudu špinit ruce. V tichosti, stále ukryta ve stínech, odešla k ústí Obrtlé do Příčné a čekala.

Netrvalo dlouho a začali se kolem rojit bystrozorové, ale co bylo hlavní - objevil se Draco.

 

Stál nad svým otcem a třásla se mu ramena. Vypadalo to, jako by se snažil potlačit pláč, ale Hermiona ze svého úkrytu moc dobře viděla, že potlačuje smích. Smích? Merline, právě mu zemřel otec, ona v té chvíli, kdy se o smrti svých rodičů dozvěděla, brečela tak, že si myslela, že si vybrečí duši a on? Jak může být tak… cynický? Necitelný? Pak si ale připomněla, jak sprostě ji využil. Už už sahala po hůlce, když se na scéně před ní objevila Narcissa s malým děvčátkem v náruči.

 

Srdce jí vynechalo pár úderů, nebo možná přestalo bít úplně. Její malá princezna. Andílek. Její život. Její holčička.

 

Jako by se na chvíli zastavil čas.

 

Ona upřeně pozorujíc svou dceru, její dcera oči upřené na ni. A Draco, sledující tu tichou výměnu pohledů mezi nimi. 

 

A najednou jako kdyby někdo zapnul zvuk… Narcissa něco zavřeštěla a pozvedla svou hůlku vytaženou odnikud. Draco, který se hbitě přesunuje mezi svou matku a matku své dcery a malá Caitlin běžící k Hermioně. Scéna střižená z americké romantické frašky se ale nekoná. Draco chytá dceru a bere ji na ruce a pomalu se otáčí k Hermioně. Zloba v jejích očích ho mate. Udělá jeden krok směrem k ní a druhý a.. Prásk. Hermiona mizí.

         

Narcissa spílá bystrozorům. Měli chytit TU holku, dostala se příliš blízko, určitě zabila jejího muže - kolotoč se roztáčí.

        

Bystrozorové se pouštějí po slábnoucí stopě přemístěné. Draco s nimi. A bere i Caitlin.

 

Hermiona v rychlosti balí své věci. Přemisťuje se ze zahradního altánku. Vidí je přicházet. Mizí v minutě poslední...

 

Takhle si to rozhodně nepředstavovala. Takhle to přeci nechtěla. Musí pryč. 

 

Draco si zoufá; proč utekla, on přeci ví, že to nebyla ona. Draco, neviděls Titanic? Tam se říká, že ženské srdce je oceán plný tajemství. Nebo tak ňák…  Byl to ten prašivý Flint. Flint, Flint, Flint… elu ztracena v oceánu tajemství Harryho Pottera. Nebylo to kapitán Zmijozelskýho famfrpálovýho družstva? Po tom, co strávil několik měsíců v Azkabanu a rodina se jej zřekla, neměl se jak živit, a proto se z něj stal chlapec pro všechno. Většinou vymáhal dluhy a vydíral, ale kvůli Dracovi, resp. kvůli jeho penězům, i vraždil. A nebylo to poprvé. Draco mluví s Potterem, chce, aby ji nechali na pokoji. Potter, ku podivu, souhlasí a Draco ji hledá sám. Čas běží. 

           

Hledá ji už tolik dní. Vždycky, když ji má na dosah, zmizí mu, rozplyne se před očima. Tomu se říká ‚přemisťování'. Jen se zadívá na Caitlin, slzy v očích a mizí zase pryč. Nenechá ho promluvit, byl by jí řekl, že to on, ne ona, zabil Luciuse...

          

Caitlin má dnes tři roky, velký den v životě malé slečny. Sedí spolu s tátou v mudlovské cukrárně. Má je ráda. Miluje mudlovské věci, její matka je u mudlů narozená. Ví to a moc ji mrzí, že maminka není s nimi. Dost dobře to celé nechápe. Ví jen, že dědeček udělal něco špatného, něco, čím mamince moc ublížil. A babička taky. Ale ona je má i tak ráda, jsou na ni hodní, tedy dědeček už ne, ten už je u Merlina v nebíčku,=D u Merlina v nebíčku =D  i když ona slyšela tetu Pansy, jak říká, že Lucius (tak se její děda jmenoval) je nejspíš u samotného Antikrista v pekle. Ptala se na to táty, zrovna včera. Smál se tomu a řekl, že teta Pansy mívá většinou pravdu. Vrtá jí to tou malou hlavičkou. Nerozumí tomu.
           

Nimrá se ve svém šlehačkovém poháru, chtěla by do kina. Na pohádku, tyhle mudlovské jsou lepší, z nich na vás nic nemůže vyskočit a hlavně, tady jsou ti zlí vždycky potrestaní. Byl dědeček taky zlý? ptá se táty. Ten jen pokývá hlavou. A babička? zajímá se dál - táta krčí rameny. Má svého tátu moc ráda. Hodně jí vypráví o mamince. A ukazuje jí její fotky. Babička se kvůli tomu mockrát vztekala, ale on si stál za svým. Její táta je prostě fajn.

 

Hermiona sedí v kině. Musela mezi lidi. Dneska je velký den a ona není tam, kde by si přála. Pořád ji pronásleduje. Asi si myslí, že Luciuse zabila. Ale nevypadal, že by se mu po něm nějak zvlášť stýskalo. Film končí, běží titulky, ani neví, co to vlastně bylo. Prochází kolem toalet, když uslyší vysněné volání: "Maminko!" Otáčí se pomalu, aby se ten přízrak neztratil. "Maminko, maminko, počkej." Dětský hlásek rozbíjí snahu znovu utéct. V slzách klesá na kolena, její andílek běží k ní, do její náruče. Draco stojí o kus dál, usmívá se, čeká. Ve tváři má napsané, že všechno bude v pořádku. Sama neví proč, ale věří mu. To je dobře. Věřit je někdy jediná možnost.

 

Má ji u sebe, konečně ji objímá. Slzy radosti se mísí se smíchem, který se bere odněkud zevnitř. Ani netušila, že se ještě umí smát. Její malá holčička, její radost. Její ztracené štěstí.

 

 

Přehled komentářů

žeanojaksi

(elulinek, 13. 12. 2009 16:35)

samozřejmě nemáš zač.
statistika se líbila? to mě těší =D
to s tím Flintem si tam vážně nechala? teď si mě prozradila, že se neorientuju v HP, aby z toho nadiwix nevyvodily následky =D
nadin: mě taky ten smailík chybí =D

Soraki!!

(nadin, 13. 12. 2009 14:17)

No ja Ti neviem, ale chcelo by to tretí diel! Tak ma to vzalo, že odmietam súhlasiť s koncom! Takto vypestovať semienko závislosti a seknúť ho druhou kapitolou??
To chce makový odvar, pekne sa uložiť spinkať a šupky-hupky, dosnívať poviedku k spokojnosti NAŠEJ!!!
Zhrniem, týmito nesúrodými kecami som chcela povedať, že sa mi to moc, moc páčilo!!
(ešte stále tu nie je ten slniečkový smajlík???)

 

11.11.2010 11:48:42
soraki
Veškeré postavy a místa (s výjimkou mých) patří J. K. Rowlingové a já na ně nemám žádná práva. Obrázky jsou stažené z internetu a kromě několika mnou vytvořených na ně žádná práva nemám. Stránky v žádném případě nebyly vytvořeny za účelem zisku.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one