avatar.png
Na těchto stránkách se podílí několik osob - já, soraki, jako autor většiny příspěvků; Zrzka, jako představitelka SAAK a pak nadin, bez její podpory by tyto stránky nikdy nevznikly.

Tvoření těchto stránek by se neobešlo bez problémů nebýt jedné úžasné osůbky. Děkuji ti, NADIN!!!

3. kapitola ...Severus objevil televizi?

Výjimečně o den dříve (nevím, jak to budu zítra stíhat), ale nezvykejte si  . Jinak ještě upozornění: Jakákoliv podobnost s reálnými postavami je neúmyslná a čistě náhodná!   

 

3. kapitola ... Severus objevil televizi? 

(19. 10. 2009)

 

„Takže, pamatuješ, jak to bylo, když Severus objevil televizi?"

 

Artepa v duchu protočila oči, takže Eva se rozhodla, že proberou celý jejich vztah pěkně od začátku, ještě že si vzala to volno, na tohle by jí totiž hodinová pauza na oběd rozhodně nestačila...

 

„Už jsem se ti za tu nepříjemnost omluvila, nemusíš to vytahovat znovu, Evo."

 

„O tohle teď nejde, jde o to, jak to bylo!"

 

Eva a Severus měli výročí. Eva si lámala hlavu, kde ´oslaví´ první rok ´společného´ života. Řešila jídlo a výzdobu a oblečení (hlavně to spodní) a účes a barvu vlasů a... prostě úplně všechno. Byla plná očekávání a nadějí.

 

A Artepa jí k tomu pomohla. Půjčila si od svých rodičů, mudlů skrz na skrz, klíče od letní chaty a poskytla je Evě pod podmínkou navrácení v původním stavu a neobtěžováním okolních spoluchatařů kouzly ani ničím jiným abnormálním či paranormálním pro nekouzelnický lid. Což jí bylo nadšením zářící Evou slíbeno. Dokonce ani nenamítala nic proti tomu, že je tam Artepa odveze autem jako normální lidi. Bylo ujednáno.

 

A proto tam ty dvě spolu jely párkrát dříve, aby ´sousedům´ nebyla divná přítomnost neznámých osob, zvláště pokud tam není současně i osoba známá, a předešlo se tak možnému nedorozumění s mudlovskou policií. Upřímně? To by nebylo nedorozumění, to by byla učiněná katastrofa - dva dospělí lidé bez dokladů v chatě, která jim nepatří, v divném oblečení a s větvičkami v rukou mumlající nesmyslná slova... po chvíli by se rojili bystrozorové a specialisté z oddělení pro úpravu paměti mudlů - prostě zcela zbytečný rozruch, kterému se Artepa snažila předejít tím, že se s Evou na chatě asi dvakrát či třikrát objevila v týdnu před plánovaným romantickým víkendem.

 

Schválně se procházely po okolí a ještě schválněji prohodila Artepa několik slov s nahluchlou paní Clarkovou - velice čipernou stařenkou, jež si hrála na nemohoucí babku, ale nohy jí v případě nutkavé potřeby sdělení nejnovějšího klepu sloužily lépe než mnoha dvacátnicím. O sluchu nemluvě, tam měla ´bábi´ (mám sto chutí napsat Zlopočasná, ale to se nehodí) Clarková obrovské rezervy, takové že by z nich mohla klidně rozdávat, což ona ovšem opravdu nechtěla...

 

Takže Eva byla dokonale seznámena s okolím, sousedy - především s paní Clarkovou, protože jestli jste se na něco mohli spolehnout, pak to byla skutečnost, že stařenka dostatečně rychle a opravdu kvalitně/efektivně roznese potřebnou informaci - tedy že o víkendu bude chata těch milých frantíků, co mají to malé děvčátko (že Artepa měla na hrbu třetí křížek, jí zjevně ušlo, nebo taky ne, těžko říct...), plná (rozumějte dvě osoby) nějakých cizích, ale přitom známých, mladých lidí odněkud ze severu.

 

Nezbývalo než Evě ukázat, jak se zachází s elektrickými přístroji, včetně televize. Kdyby Eva věděla, jak celý romantický víkend dopadne, patrně by buď:

 

a) nechtěla vůbec vědět, co to televize je, ne to, jak funguje

 

b) odmítla nabídku půjčení chaty

c) obojí dohromady

d) zahrabala by se hluboko pod zem a přestala si dělat plané naděje

e) c + d 

Ještě v pátek odpoledne bylo všechno, jak má být. Eva se usmívala jako slunéčko sedmitečné. Severus vypadal jako obvykle - je mi všechno fuk, ale sleduji vás bedlivě a ještě o něco víc. A Artepa nestačila valit očka a tím se to pokazilo... Tedy ne tím, že valila oči, ale tím, že si dovolila Severuse upozornit na skutečnost, že ve vlajícím hábitu sahajícím po kotníky opravdu nebude působit ani normálně a ani nenápadně. Pohled, který jejím směrem střelil, studil jako Severní ledový oceán a černé zorničky připomínaly jehly, tak pichlavě vypadaly... A pranic nepomohlo, že se jednalo o hábit určený na pikniky a pobyty v přírodě.

 

Nicméně se Artepa nevzdala a svou hůlkou si dovolila menší úpravu Severusova vzhledu. Zcela odstranila hábit (složený ho položila do kufru auta), kalhoty ponechala kalhotami, černou košili přeměnila na košili šedou a jen z vesty udělala sáčko - alespoň dobře zapůsobí na paní Clarkovou (to víte, stará škola - „Proč jste tomu zloději otevírala?" „No, víte, když on vypadal tak slušně, měl kalhoty a sako a vůbec nevypadal jako zloděj." Že to byl pomalu masový vrah a bábrle měla jen štěstí... no, škoda slov, že?) a celé to završila tím, že jeho vlasy ukryla pod iluzi, protože paní Clarková nesnášela ´chlupodravce´ (koho že? tak tohle označení jsem fakt ještě neslyšela..:oD chlupodravec = někdo, kdo vyčnívá z řady - v tomto případě někdo, kdo má dlouhé vlasy a netradiční oděv apod. moje prababička za ně považovala všechny hippie a o metalistech a pankáčích ani mluvit nebudu :-DD). Ti totiž, podle jejího mínění, nepracovali, kradli a vůbec to byla verbež, která se neštítila ničeho, ani vraždy, a ještě by měla o tu zrzavou slečinku takový strach, že by ji mobil v ruce pálil, dokud by nezavolala strážníky. A to bylo přesně to, čemu se mělo zabránit, no né?

 

Artepa tedy statečně přečkala atak Severusova pohledu a dokonce i sarkastické poznámky na její adresu, jež byly invazivnějšího charakteru než obvykle. Možná jí k tomu pomohla myšlenka na láhev vína, která na ni doma čekala... kdo ví :-D. Ještě naložili zbytek věcí, Severus odmítal jet bez základní lektvarové výbavy, a pak už jeli na chatu.

 

Severus za celou dobu nepromluvil ani slovo, ale četl si v nějakém časopise, jenž měl na titulní straně odporně vypadající misku čehosi - nakonec se z toho vyklubaly krysí vnitřnosti a Artepa si pomyslela, že taková svinstva by na titulek snad ani dávat nemuseli, nahlas však raději neřekla nic, protože Severus byl z článku, který se k tomu vázal, očividně více než nadšený. U chaty je jen vyložila a hned jela zpět. Severus stejně skoro okamžitě zmerčil jakousi bylinu a už jí oškubával listy, a Eva si sedla na lavičku na verandě a spokojeně ho pozorovala, a tady se to pomrvilo ještě víc... Artepa si totiž vesele odjela i s klíčky od chaty v přední přihrádce auta.

 

Ve chvíli, kdy si to uvědomila, už byla blíž k Londýnu, potažmo k sovám, než k chatě, a proto ještě přidala plyn, auto nechala před domem rodičů a ze svého starého dětského pokoje se i s klíčemi, které pevně svírala v ruce, přemístila do Děravého kotle a odtud už pospíchala k soví poště.

 

Doběhla, sotva popadala dech, ale pozdě, ať lomcovala s klikou, jak chtěla, nápis ZAVŘENO ne a ne zmizet a klika ne a ne povolit.

 

Zdrceně došla, aniž by věděla jak, až do Kovadliny a sesunula se na nejbližší volnou židli. V lokále zrovinka vypomáhal George, protože jedna ze servírek náhle onemocněla, a neměl nic lepšího na práci, než se zeptat, co se děje, samozřejmě oklikou...

 

„Tě vítám. Dáš si?"

 

„Ahoj, Georgi, dám si vodku, dvojitou s ledem, dík."

 

„Přijde i Eva?" a poslední slovo pronesl tak něžně...

 

„Ne, ta je se Severusem na naší chatě," ani si nevšimla, jak se George při vyřčení Severusova jména zamračil a jak mu vyskočila žíla na spánku. „Nemáš sovu?" pokračovala zdánlivě nesouvisle.

 

„Sovu?" zopakoval užasle, „a na co?"

 

„Já... já jsem jim zapomněla dát klíče a na poště už je zavřeno a..." A rozvzlykala se tak, že pak pochytil už jen slova jako ´mudlové´, ´dokola´ a ´žádná kouzla´ a ještě ´bystrozorové´- a to mu stačilo na to, aby začal vážně uvažovat o tom zřízení soukromé pošty přímo v restauraci, jak mu Eva zrovna nedávno navrhovala...

 

Artepa si ani nevšimla, kdy se před ní objevila sklenička vodky, ale s chutí se napila. Teprve teď si uvědomila, že George někam zmizel - skvělé, když se sere, tak se sere, co? Ale ono nakonec nebylo tak zle. Ukázalo se totiž, že pan hostinský šel jen na patro pro svou sovu, pergamen a brk a všechno to přeochotně podával přepadlé kamarádce jeho tajné lásky. No dobře, nebyla tak docela tajná, ale k veřejné měla taky daleko... 

 

A tak si čarodějka v tom nejlepším věku oddechla a do pergamenové obálky zapečetila klíč se vzkazem plným omluvných slov. Ještě naškrábala adresu a... A George se nabídl, nutno podotknout že velice ochotně, že sám připevní obálku k noze své sovy, jež byla z pobytu v lokále lehce neurotická. Kdyby jen Artepu napadlo, že si při tom přečte tu adresu a že se za Evou vydá... jenže tak daleko nebyly její mozkové závity sto dojít. Měla takovou radost, že se k nim klíče dostanou, že něco takového by ji ani ve snu nenapadlo.

 

Mezitím si Eva uvědomila, že nemá klíče a že i ten proklatý mobil nechala doma. Zatím to bylo docela v pohodě, protože Severus se stále věnoval sběru nějakých bylin. Jak se ale blížil večer, její nervozita lehce stoupala, nechtěla vytahovat hůlku, brala to jako poslední možnost, hlavně když si všimla, že se paní Clarková ´nenápadně´ už asi po páté prošla kolem plotu ohraničující pozemek náležící k chatě.

 

Se zapadajícím sluncem byla situace stále horší. Avšak s prvním náznakem tmy se objevila sova, která si sedla přímo na zábradlí verandy. Eva sebou polekaně škubla, když zahoukala, ale jen ji spatřila, poznala ji a s úlevou zjistila, že obálka, jež jí pohotově sundala z nohy, obsahuje i klíč. Ten balvan, který jí spadl ze srdce, musel způsobit nějaké lehké zemětřesení. Spokojeně přenesla věci do chatky a začala se ´zabydlovat´ a chystat večeři.

 

Severus se značnou nedůvěrou prošel všechny místnosti (tzn. předsíňku, obýváček s kuchyňským koutkem a krbem, koupelnu s WC a dva pokoje, které sloužily jako ložnice). Nejvíce času strávil zkoumáním všech mudlovských přístrojů. Topinkovač jej upřímně vyděsil, když z něj s cinknutím vyletěly dva opečené kousky chleba. Varnou konvici shledal zajímavou, ale pořád měl za to, že s hůlkou a patřičným kouzlem vodu k varu přivede rychleji. Co jej ale zaujalo tak, že po zbytek víkendu v podstatě nedělal nic jiného, byla televize.

 

Jeho fascinace tou bedýnkou úměrně stoupala s počtem přepnutých stanic. Obcházel ji dokola, a znovu a znovu se přesvědčoval o tom, že je to opravdu zapojeno do zdi. Nechápal, jak se tou pogumovanou věcí mohou protáhnout ti pidilidé až do okna, jež zabíralo celou přední stranu bedny. Dokonce, jak se zdálo, jej ani neslyšeli. Ať na ně řval sebevíc, neposlouchali, neodpovídali na jeho otázky a mleli si svou. A, jak se zdálo, ani jim nevadilo, že se na ně dívá. A že se bylo na co dívat. Na jedné ´stanici´ provozovali něco, co vypadalo jako sport. Rozhodně to ale nemohlo být odnikud z okolí, protože venku vládlo mladé léto, zatímco ti lidičkové měli na nohou takové dvě směšné tyčky a jezdili na nich po sněhu - a venku tedy žádný sníh nebyl (ověřil si to, pro jistotu, pohledem z okna).

 

Jinde zase mužíci ve khaki oblečkách dlouhou ohebnou rourou chrlili vodu na oheň, na který by stačila dvě maximálně tři hasící kouzla, ale budiž, byli to, očividně, mudlové, takže se jim jejich neschopnost rozhodl velkoryse odpustit. O jeden stupeň (my bychom řekli program, ale buďme také shovívaví, když už má Mistr dobrou náladu) výš si dva ´kluci v akci´ vařili nějakou dobrotu, ale zašpinili u toho tolik nádobí, že ani jejich zjevná zručnost při krájení přísad, taková jež jeho studentům chyběla, neudržela jeho pozornost déle než pár minut. Když totiž zjistil, že pečení bude trvat padesát až šedesát minut, zmáčkl zase ten čudlík na podlouhlé krabičce se šipkou nahoru.

 

Se zděšením si zakryl uši. V zrcadle zmateně pobíhali nějací  dlouhovlasí napůl nazí muži (tak dobře, polonahý byl jen jeden, ten co seděl za nějakými hrnci a mlátil do nich, zřejmě čínskými jídelními hůlkami) a jeden z nich držel jakousi trubku nebo co, a ze všech sil do ní řval jako šílený šílená slova, z nichž některá nejsou možná reprodukce před desátou hodinou. Jiný vedle něj prsty jedné ruky zběsile přehmatával na dlouhé tyči a druhou jakoby škrábal přes nějakou díru. Do toho všeho ještě stačili mlátit hlavou zepředu dozadu, až jim vlasy létaly vzduchem a Severus se nemohl nepozastavit nad faktem, že jim ještě stále drží na krku. http://www.youtube.com/watch?v=VkQ2Dbt0HfQ 

 

Rychle a surově zmáčkl knoflík se šipkou dolů a docela jej překvapilo, že hoši už mají navařeno - že by uměli urychlit čas? Tak přece kouzelníci. On to poznal hned.

 

Aniž by vnímal, co jí, snědl večeři a pořád ťukal střídavě na knoflík nahoru a dolů. Než se nadál, Eva už spala stulená v křesle spánkem spravedlivých. Odnesl ji do postele a sám se ještě vrátil k té nevšední a zajímavé bedýnce. Na jedné ´stanici´ dávali něco o rozmnožování tuleňů - i když by se obešel bez přímého přenosu samotného aktu, musel uznat, že to bylo poučné, rozhodně lepší než dvěstě padesátý osmý díl Esmeraldy, dívky v zeleném, ale v podstatě to vypadalo jako Potter v ženských šatech. (tak tohle je boží..:oDD měla Esmeralda vůbec tolik dílů?:oDD To by věděla Sis...:oDDD ehh, to taky netuším, na to byla oborník moje máti :-D)

 

Ani nevěděl, kdy usnul, nejasně si uvědomoval, že narazil na nějaké ženy, které se svlékaly a ovíjely kolem tyčky a pak... pak ho musel přemoci spánek. Noc v křesle měla své následky v podobě bolavých zad, ale jemu to ani v nejmenším nepřišlo, hned po probuzení pokračoval ve své cestě za poznáním a mačkal knoflíky na té krabičce jako maniak (hotový Fantozzi - viděli jste to?). Proto si ani nevšiml, kdy se Eva - teď už docela hodně naštvaná - vydala ven. A jaké ji tam čekalo překvapení!

 

Pod nedalekou borovicí stál George s tou nejkrásnější orchidejí, jakou kdy viděla. Dlouhý pevný stonek obsypaný po celé délce bílými květy s červenorůžovým středem. Odlepil se od kmene, o který byl opřený, a pomalým houpavým krokem šel k ní. Eva si připadala jako v Jiříkově vidění. Nakonec tenhle víkend nebude úplně ztracený. Sotva přijala květy, George zmizel. Ale zůstala vzpomínka - milá a hezká, které si Severus po zbytek soboty a ani za nedělní dopoledne nevšiml - jak by také mohl, když nebyl sto odlepit se od té hranaté krabice s pohyblivými obrázky... Romantická oslava výročí se nekonala, lektvarová souprava zůstala nedotčena a Artepa to pak od Evy za svou zapomnětlivost pěkně schytala, i když vlastně proč? Za všechno mohla televize... Trvalo několik týdnů, než byla ochotná připustit, že v tom nebyl žádný záměr - to víte, rok se Zmijozelem na vás musí něco zanechat.

 

„Tak to si pamatuju docela živě, to mi věř. Hlavně, jak jsem ti asi milionkrát vysvětlovala, že jsem na ty klíče nezapomněla schválně."

 

„No jo, já vím, teď..."

 

„Jasně, a pokud si vzpomínám, tak k tobě lítala jedna sova za druhou a Hagrid ti vyhrožoval, že budeš platit všechno to jejich léčení, že nedělá v podstatě nic jiného, než že ošetřuje sovy a že má z hájenky soví lazaret, co?"

 

„Jo, to bylo úžasné! Tolik dopisů mi Severus pak už nikdy neposlal. A těch dárečků a květin..."

 

Artepa se uchechtla.

 

„No a co, tak byly z herbáře!" urazila se naoko Eva.

 

„Jo, hlavně lichokopytník evropský, co? Ten tě dostal, že?" smála se Artepa z plna hrdla.

 

„To jo. No a pamatuješ, jak to bylo, když..."

 

 

Muhehe, tak mě tak napadá, že on ji nakonec požádal o ruku... co???? :oDD

na toto odmítám odpovídat :-D

 


Přehled komentářů

čumim na bednu, p***el nezvednu!

(evi, 22. 10. 2009 0:29)

To kdysi zpívala kapela Chaozz, teď se mi to vybavilo:-))) Děkuju za věnování a kapitolu - Severus sbírající byliny v okolí chaty byl jedinečný, stejně jako Severus přepínající mezi programem o vaření a zeleným Potterem v ženských šatech:-D Pamatujete na ten vtip, jak lidi dělali sbírku na oční operaci pro Esmeraldu? :-)))

 

:-)

(A_ja, 20. 10. 2009 12:22)

Chlap a televize patří dohromady a to obzvláště od vynálezu dálkového ovládání :-) Náramě povedená povídka. Jinak k chlupodravci - znám ještě jeden význam - švára tak označuje holiče :-).

 

;-)

(soraki, 20. 10. 2009 8:03)

Terezník - když myslíš... *dělá se, že tu není*

nadin - tak to jsem ráda, že se líbilo a hlavně, že pobavilo :-D a nemyslím, že eva ví, co jsou pojistky :-D

wixie - no právě, ty jeho hábity jsou všechny stejné, jen Mistr pozná rozdíl :-D, možná kdyby je vypral v Propperu, poznali/y bychom rozdíl všichni :-DDD

ASISI - jenom 137? Mně to připadalo jako nekonečný příběh, máti u toho byla furt přilepená... a není zač

Lucy - číslo 5, no, tak na ten film jsem ani nepomyslela, inspirovaly mě Maléry pana účetního - italská kravina, ale úplně boží :-D a majlík přišel, doma to ještě změním v odkazech, v práce se v tom vrtat nebudu :-D


Souhlasím

(Lucy, 19. 10. 2009 23:47)

s tím, že to bylo naprosto úchvatné! Ješte teď se šklebím. Já tedy film Číslo 5 žije videla jen hoodne dávno, takže si to nevybavuji, zato jsem si vzpomela na jednu kapitolu LJŽJ, kdy televizi objevil Draco. Mě dostávajú ty kytky z herbáře... to abych se tady neopakovala, protože se mi samozrejme líbilo úplne vše... jo a ješte: holka v zeleném alias potter v ženských šatech :-D
K žádosti o ruku... já bych tipovala, že je Eva spíš tehotná a neví, jak na to zareaguje. Ráda si na rozlousknutí této záhady počkám. Díky za kapitolku a věnování.
PS: Přišel ti mail se změnou adresy naší stránky?

 

:-)

(ASISI, 19. 10. 2009 23:09)

Merliné... on tady někdo touží po mých znalostech? :-)) Ale kuš, dámy. 258?! Surreální, Esmeralda má 137 dílů a zlato oceňuju, že si pamatuješ, že jsem to kdysi sledovala. :-) Magorky... :-))
Jinak, soraki... co ti říct?! Představa Severuse řvoucího na televizi a divícího se, proč mu nikdy neodpovídá, nemá chybu!Boží. :-)) Nebo ten začátek, jak hned začal trhat byliny... Si ho představuju, jak tam lítá po paloučku... :-))
Díky moc za věnování i za kapitolu! :-)

 

ts, ts, ts,

(wixie, 19. 10. 2009 21:18)

člověk čte tuhle povídku tak krátkou dobu a už si vypěstoval docela solidní závislost, to není možné! Soraki, píšeš prostě úžasně, já tě žeru! :))
Naprosto mě odrovnal "piknikový hábit", hihi, že by malinko jiný střih? :))
Musím souhlasit s Nadin, taky mi to připomnělo Číslo 5 žije. No bavila jsem se nesmírně a jsem opravdu zvědavá, co se z toho vyklube. Děkuji za hezký a vtipný zážitek.

 

Soraki,

(nadin, 19. 10. 2009 21:14)

a tu je sľubovaný, slniečkový...
http://nadin.wgz.cz/slnieckovy-smajlik

 

Soraki, fantázia!!!!

(nadin, 19. 10. 2009 21:00)

Nepozerala si pridlho film Číslo 5 žije?? Ten sa tuším bavil prepínaním televízora.
Alebo Návštevníkov, s Jeanom Renom. Ako Godefroy Udatný, privádzal okolie do nervového zrútenia, fascináciou jednoduchými predmetmi. A komentármi...
c.) oboje dohromady :)))
Tak takto nejako som si predstavovala Severusa, ako si podľa seba, hlboko logicky, všetko odvodil. Načo sa bude vypytovať, nie je blbý!!
"Tí kuchári sú čarodejníci, on to hneď poznal!!"
Škoda, troch viac jeho myšlienok, keď videl tie ženy pri tyčke...
Chudák Eva, ešte mohla vypnúť poistky, na to by Mistr neprišiel a bedýnka by bola neatraktívna...
"
-O-
"
to mal byť slniečkový smajlík, keď nie je v ponuke, našinec sa snaží...

odpověď

(Tereznik, 19. 10. 2009 20:15)

Ha a víš, co tohle znamená, když na to odmítáš odpovídat, žeeee...:oDD Muhehehe :oDD
Díky za vysvětlivky.;o)

 

18.07.2011 15:22:29
soraki
Veškeré postavy a místa (s výjimkou mých) patří J. K. Rowlingové a já na ně nemám žádná práva. Obrázky jsou stažené z internetu a kromě několika mnou vytvořených na ně žádná práva nemám. Stránky v žádném případě nebyly vytvořeny za účelem zisku.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one