avatar.png
Na těchto stránkách se podílí několik osob - já, soraki, jako autor většiny příspěvků; Zrzka, jako představitelka SAAK a pak nadin, bez její podpory by tyto stránky nikdy nevznikly.

Tvoření těchto stránek by se neobešlo bez problémů nebýt jedné úžasné osůbky. Děkuji ti, NADIN!!!

2. Naběhl si sám (11. 12. 2008)

 
Eva Bovasterová seděla za stolem ve své pracovně a psala dopis. Další dopis. Soustředila se tak, že se jí na čele dělaly vrásky. Občas si vstrčila do pusy konec brku a chvilku jej zasněně okusovala, než se odhodlala psát dál. Její dopisy pro bývalého profesora nesměly obsahovat ani nejmenší náznak toho, co mu chtěla provést. Musely být striktně jen o jejím nástavbovém studiu, počasí, společenských událostech a nákupech. Nic víc, nic míň.
 
Totiž, musíte pochopit několik věcí.
 
Za prvé - Eva byla přátelská, milá, usměvavá, chytrá a zábavná dívka. Spíš mladá žena se spoustou přátel, mezi kterými byla velmi oblíbená.
 
Za druhé - její ´pomsta´ bývalému profesorovi ji naplňovala a stala se jednou z jejích priorit.
 
Za třetí - no asi nic, snad jen, že bydlela ve svém malém pronajatém bytě. Sama. Jen s oranžovou plyšovou kočkou na parapetu.
 
Po skončení Bradavic nastoupila do práce v Gringottově bance jako pomocná bankéřka - pomáhala mnoha movitým lidem rozmnožovat jejich, už tak obrovský, majetek ještě více. Nějaký čas jí to stačilo, když se však objevila možnost znovu pokračovat ve studiu a ještě na náklady banky, která si stačila všimnout jejího obchodního talentu... neodolala. Nebyla tak zabedněná, aby takovou šanci, jež se bezpochyby objevuje jen jednou za život, nevzala pevně za pačesy.
 
A tak se po skoro deseti letech pustila do dalších studií.
 
A rozhodně toho nelitovala, v bance jí vycházeli vstříc, takže měla na učení dostatek času a k seminářům o bankovnictví si, snad jen moudrá Rowena ví proč, přibrala lektvary - proč by také ne, že? Takový odvar na odstranění domácí havěti, připálených zbytků jídla, nebo elixír proti kocovině se přece mohou hodit, ne? A o elixírech odhalujících padělky, falešné podpisy a dokumenty ani nemluvě.
 
Proto se na konci léta, těsně před začátkem dalšího semestru, vypravila do Příčné ulice, aby si nakoupila potřebné učebnice a hlavně vybavení do lektvarů, protože to, jež používala v Bradavicích, proletělo komínem v okamžiku, kdy držela své O.V.C.E. v ruce. I navzdory všem těm kládám/jojo, říká se klacky, ale Snapeovi by klacek byl málo.../, které jí její OBLÍBENÝ profesor házel pod nohy, prošla.
 
Ani by nedokázala spočítat, kolikrát do jejího kotlíku vrazil ten svůj hákovitý nos. Kolikrát jej nakrčil a pronesl TÍM hlasem Evanesco!, a celou tu dobu se jí drze díval do očí, jako kdyby ji vyzýval, ať se s ním hádá. A kolikrát ho ona převezla, sebrala si své věci a beze slova OPUSTILA učebnu. Že za to vždycky dostala trest a ještě přišli o body, snad ani není třeba zdůrazňovat.
 
Jenže jí se líbilo, jak pokaždé, když na svůj trest přišla s výrazem - za co?, zesinal a sevřel pevně pěsti tak, až mu zbělely klouby, a jak zatnul zuby k sobě, aby neřekl něco, s čím by mohla jít za ředitelem. A pak ta žíla co mu tepala na spánku... třesoucí se ohryzek a rozšířené chřípí... to prostě stálo za to!
 
No dobře, možná, že to od ní nebylo úplně správné, ale on také nebyl vzorem fair-play.
 
A teď ho mohla prudit a dusit dál. A dopomohla tomu náhoda, naběhl si vlastně sám.
 
Když toho slunečného rána vstoupila do Apatyky u Vřískající Mandragory, ani ve snu by ji nenapadlo, na koho tam hned u dveří narazí - vlastně do koho vrazí.
 
Otevřela dveře a moc se nedívala pod nohy, protože měla oči přilepené na svém seznamu hmoždířů, bylinek a jiných přísad do lektvarů.
 
Jenže teď viděla černě - ne, neoslepla, to jen vrazila do nějakého chlapa, jenž měl, i v tom příšerném vedru, černý plášť. A ten teď měla omotaný kolem hlavy jako turban.
 
Už chtěla protestovat a nadávat mu, když ji do nosu, jako dobře mířená facka, udeřila TA vůně. Necítila ji už... no kolik?... sedm, možná i deset let.
 
A pak její uši POHLADIL TEN hlas - „Ženská pitomá, jste slepá nebo neumíte dávat pozor! Co to do vás vjelo? To jste ke všemu i hluchá a němá?"
 
Zavřela oči, zhluboka se nadechla a v duchu si říkala - jsi mladá, krásná, úspěšná, nenecháš se JÍM rozhodit.
 
Prudce otevřela oči a s milým úsměvem se na něj podívala: „Dobrý den, pane profesore, to je mi tedy náhoda."
 
Povedlo se! Několik vteřin stál, než si uvědomil, že by měl začít zuřit, jenže to už Eva stála u pultu a nechávala si podávat vše potřebné a skládala si nákup do kosmetického kufříku - ano, byl mudlovský, ale přísady v něm byly v bezpečí před nechtěným vysypáním a každá měla svou přihrádku - pořídila si jej, když ho viděla u své kamarádky Artepy, jež ho používala na všelijaké kosmetické serepetičky.
 
„A ještě sušený rulík a skarabey v prášku!" hulákala na nahluchlou prodavačku, majitelku apatyky. Stála zády k NĚMU a cítila v zádech jeho MILÝ pohled. Ušklíbla se, určitě zuří...
 
A taky že zuřil. Přirázoval si to k ní a svým typickým arogantním způsobem, který familiérně nazývala snapeovským, se jí začal vysmívat.
 
„Ale, ale," Merline, on se VŮBEC nezměnil, „slečno, pustila jste se nám do lektvarů - koho chcete zabít?"
 
Spolkla jízlivé - vás přece, a místo toho řekla: „Asi tomu nebudete chtít věřit, ale studuji bankovnictví a díky výborným výsledkům jsem si mohla přibrat ještě jeden obor a mě, světě div se, napadly jako první lektvary. Máte radost?"
 
Tu otázku na konci si prostě nemohla odpustit. Něco na ní, z těch stovek hodin trestů a jeho ironických poznámek, muselo ulpět.
 
Ne, opravdu nečekala odpověď, kterou jí věnoval. Byla dvojí.
 
Za prvé jí věnoval jeden za SVÝCH pohledů - asi opravdu dospěla, minul se obvyklým účinkem.
 
A pak ta slova: „To bych tedy rád viděl vaše výsledky. Pokud se vám ovšem podaří některý z lektvarů uvařit a dodělat. Jestli si dobře vzpomínám, a ujišťuji vás, že sklerózou netrpím, málokdy jste byla schopna odevzdat alespoň uspokojivý výsledek."
 
Och Salazare, on je opravdu pořád STEJNÝ! To si nemohl odpustit aspoň ten tón? Ne! Je to prostě nesnesitelný mizerný sebestředný chlap. Nestojí ani za řeč. Vlastně... ano, to není špatný nápad! Ještě, že jí to tak rychle pálí.
 
Kdyby jí byl Severus Snape věnoval trochu více pozornosti, neušel by mu vychytralý úsměv, jež jí přeběhl přes rty a který rychle zamaskovala zakašláním.
 
„Snad tonikum proti kašli?" posmíval se a přitom ani nevěděl, jak si sám naběhl.
 
Okázale ignorovala jeho poslední poznámku. Sbalila poslední přísady, zaplatila, zmenšila celý kufřík do kapsy a s tichým: „Mám vás informovat?", odešla z obchodu s hlavou hrdě vztyčenou, protože právě vyhrála svou první bitvu s profesorem Snapeem.
 
Zašla si ještě na kávu a probírala se svým nákupním seznamem, když ji upoutal pohyb na ulici. Severus Snape vznešeně kráčel davem a mířil si to... ale ne! On jde sem!
 
Schovala svou tvář za nápojový lístek a předstírala, že si zaujatě vybírá.
 
Musel si jí všimnout dřív, než se schovala, poněvadž mířil přímo k ní.
 
Bezva! Jako bych těch jeho keců neměla dost ze školy... Proč jsem sem dneska vůbec lezla? Kdyby byla doma, ve své pracovně, tloukla by už hlavou o stůl. Jenže tady???
 
Elegantně se posadil k ní, aniž by se ZEPTAL!, a hned trousil uštěpačné poznámky.
 
„Je ten lístek snad z marcipánu, že jej tak hltáte?"
 
Věnovala mu jen pohled - s tebou se o tom tak budu bavit...
 
„A propós, co jste to říkala v apatyce? Že mě budete informovat? Tak to ani náhodou, vážená! To ať vás ani nenapadne! Mám ke čtení dost zblitin i bez sbírky vašich studijních neúspěchů! A také..." přestala poslouchat - přece se ten chlap musí někdy nadechnout, ne? Dýchá, že jo? Není nemrtvý nebo tak něco? zadívala se na jeho hrudník. Dýchá, ale žádná pauza v jeho řeči není znát, to je divné.
 
Zachránila ji servírka - přinesla její kávu, Vídeňskou kávu. Jistě, mudlovská záležitost, ale tady v kavárně už ji znali a speciálně kvůli ní kupovali mudlovskou šlehačku. Nebo to bylo tím, že ji vlastnil její spolužák a bývalý přítel? No to je jedno, hlavně že ji uměli dobře připravit.
 
Jo a pak tu byla ještě taková ta malá čokoládka, no víte jaká, né?
 
Labužnicky si nabrala vrchovatou lžičku šlehačky a vůbec jí nepřekáželo, že ji Snape sleduje. Kdepak, svou ´vídeň´ by si nenechala nikým zkazit.
 
A ani jeho pohoršený pohled, kterým výmluvně ohodnotil její počínání - naschvál olízla celou lžičku...
 
Dobře ti tak, neměl si sem s tím svým frňákem lozit!
 
Nevšímala si ho. Rozhodla se, že se bude tvářit, že ON tam NENÍ, a basta.
 
V klidu si dopila své kafe, zaplatila a ODEŠLA. Jako v hodinách lektvarů.
 
Jeho tam NECHALA sedět.
 
Že jej rozzuřila, tak o tom ani na chvíli nepochybovala. Ale co, mávla nad tím rukou a hodila to za hlavu. Už není jejím učitelem a ani jejím kamarádem, o přátelství nemůže být vůbec řeč.
 
V duchu už totiž spřádala svou malilinkatou pomstičku. Takovou soukromou past. Bude mu posílat dopisy. Jeden za druhým. Bude jej otravovat...
 
Zaplavoval ji pocit škodolibosti. Úsměv na její tváři byl tak široký, že se za ní lidé otáčeli a hledali, co je kolem tak směšného.
 
A tak ještě ten den, hned jak se vrátila domů, zasedla ze psací stůl, a začala psát... a psala a psala a psala. Nakonec toho byly tři svitky - obvyklá délka jeho domácích esejů, to ho určitě POTĚŠÍ. Dala je do obálky, chvíli byla v pokušení použít růžovou parfemovanou, pak od toho nápadu upustila, nechtěla vypálit moc ostře, aby ho snad nekleplo. A pak taky musí mít něco v rukávu, že. Ovšem vymazat ze svých představ vidinu, kdy ON sedí ve Velké síni u snídaně a před ním přistává sova s RŮŽOVOU obálkou...
 
ÁÁÁ, zrada převeliká! NEMÁ sovu!!!
 
Tohle tedy byl problém, jež stranou odsunout nemohla, protože zrovna sovy v kouzelnickém světě většinou nosily poštu, alespoň v našich zeměpisných šířkách.
 
No, nedá se svítit, zítra musí vyrazit do Příčné znovu a koupit si sovu. Jasně, mohla jít na kouzelnickou poštu a poslat dopis odtud, jenže ona chtěla něco speciálního. KVŮLI němu.
 
Samou nedočkavostí nemohla dospat.
 
Ani nesnídala, jak spěchala.
 
Už pět minut stepovala před obchodem Zvířata celého světa. Byla nervózní, otevřeno měli mít už před půl hodinou. Tohle nesnášela.
 
Ani si to neuvědomovala, ale v tomhle byla úplně stejná jako Snape.
 
KONEČNĚ se objevila nevysoká prodavačka, jež se zasněným výrazem rušila ochranná kouzla a stejně se tvářila, i když otočila ceduli na dveřích ze ZAVŘENO na OTEVŘENO.
 
Jako velká voda se nahrnula do krámku, kde se ze všech koutů ozývalo kdákání, mňoukání, kvičení, syčení a různé jiné zvuky, které vydávají zvířata celého světa. Začala se rozhlížet a pečlivě vybírat tvorečka, jenž by nejvíce odpovídal jejím představám.
 
A její představa bylo něco velice živého, neustále poskakujícího, kvílejícího a kdyby to ještě hýřilo barvami duhy, byla by to dokonalost sama.
 
Proto procházela regály, v nichž byli opeřenci ze všech kontinentů, a hledala a vybírala. Pečlivě. Nechtěla pana profesora zklamat. Naopak, chtěla potěšit.
 
Po několika desítkách minut konečně NAŠLA.
Našla dva favority. Jedním byla malá sovička, asi výreček, jež pořád poskakovala a houkala. Druhým velký pestrobarevný papoušek
papouch.bmp.png
Ara arakanga (Ara macao) pod jehož klecí byl popisek: 

Ara arakanga je zhruba 81 až 96 cm velký papoušek.  Vydávají velice hlasitý hluboký křik, který se nese až několik kilometrů do okolí. Dožívají se v průměru 40 až 50 let, někteří jedinci se však mohou dožít až 75 let

Tohle by byl pro něj naprosto DOKONALÝ dárek. Jenomže jeho cena byla jaksi proti. Škoda. Vrátila se tedy k výrečkovi.

Koupila pro něj klec a ještě i volné bidýlko, krmení, misku na vodu a jiné potřebné nezbytnosti, a vesele se vrátila domů.

Výreček nadšeně poskakoval a houkal ve své kleci celou cestu a několik lidí se za ní pohoršeně podívalo. Ale jí to bylo srdečně jedno. Oni jí vlastně udělali radost! Pokud Lefa - tak si ho pojmenovala, dokáže pobouřit lidi okolo kterých jen ´prochází´, jaký účinek asi bude mít na Snapea? Až ji zamrzelo, že není zvěromág a nemůže se propašovat do Bradavic, aby viděla TEN jeho výraz, až si prvního září přečte svůj PRVNÍ dopis.

S pocitem uspokojení druhý den ráno přivazovala Lefovi na nožku obálku, kterou včera večer ještě obohatila o dva svitky s podrobným popisem nákupu ve Zvířatech celého světa, včetně pěti, do poslední vteřiny popsaných, minut, jež strávila přecházením podél výlohy sem a tam. Dokonce ho seznámila i s počtem pavučin a pavouků v každém rohu výkladní skříně. VĚDĚLA, že BUDE nadšený.

Ó, jak jí dnes ta snídaně chutnala... nejasně tušila, že jemu chutnat ASI nebude...

 

 

 

Přehled komentářů

Dámy a pánové,

(Zrzka, 15. 12. 2008 23:18)

Soraki mě poprosila, abych omluvila její nepřítomnost... nějak jim hapruje připojení a bohužel se nedostane ani k mailu...
Doba návratu negarantovaná, ale kdyby to mělo trvat příliš dlouho, asi jí poskytnu svůj noťas, aby jste se netrápili...
A teď mě omluvte, jdu hltat Nový měsíc :o)

/////

(Ayyda, 15. 12. 2008 18:21)

Waw, dokonalé. Až teraz som si poviedku prečítala, ale stála za to. Perfektná "pomsta", aj ja mám chuť občas NIEKOHO takto vytočiť (zaslúži si to), tak sa nechám pre budúcnosť inšpirovať.... Chudák Snape, som zvedavá ako to zvládne!

*****

(Alcea, 15. 12. 2008 18:15)

Hodně vtipně napsaná povídka. Tvůj humor se mi líbí.
Ta Eva je ale pěkné kvítko. U koho si se nechala inspirovat?
Těším se na další pokračování.

teda

(Berninka, 15. 12. 2008 6:31)

musim přiznat, že jsem se k této povídce dostala až teď a nemám slov, musela jsem si určitě odřít bradu, jak jsem z toho byla dokonale vyřízená

Ikíšku,

(Zrzka, 14. 12. 2008 22:08)

nesmutni, my tě máme taky rádi :o)
Kdy máš čas? Zajdem na vídeň a presso s mlíčkem :o) Dej vědět, mám celej týden ranní, tak se ozvi a půjdem :o)

Krásně řečeno

(ASISI, 14. 12. 2008 21:27)

Ano, poraněný lev si pamatuje. A to dost, to ti potvrdím - i písemnou formu. :-)
Rodinu si člověk nevybere... :-( Tím se netrap. když s tím nic neuděláš, nemá to cenu.
Blbá rada, já vím.

A-SISI a Terka

(soraki, 14. 12. 2008 20:30)

Asi jsem to myslela úplně stejně, jako si to ty pochopila - někdo, komu celý rok nestojíš ani za SMSku, by se teď mohle přetrhnout, aby tě ´poctil´svou návštěvou - a já na tohle nejsem, přetvářka, nucená veselost - prostě raněný lev nezapomíná...

Teri - nikam nespěchej, jsou stránky kde čekáme i měsíc, dva, tři, pět...že? Takže tu nikoho ten týden nepoloží :-D

kapitolka

(Terka, 14. 12. 2008 20:16)

Jinak kapitolku dneska nečekejte.. ještě ji musím doopravit... navíc zítra brzo vstávám, takže se chystám, co nejdřív do postele... Ale zítra to snad vyjde...;o)

:o)

(Terka, 14. 12. 2008 20:12)

Soraki - my tě taky máme rádi...:o) strašně moc..:o*

No ono je to spíš o tom, že bydlím doma a mám tři ségry, takže pečeme znamená spíš tak, že se na to vrhneme s mamčou a pak ještě s malýma sestřičkama dvojčátkama (no malý je jim devět..:o)) a mladší ségra ujídá...:o)
jo kdyby tady byly ještě babičky a tak.. to bychom se asi zbláznily..:o)
Tak jsem dozdobila... respektive jsem to spíš už vzdala, teď je na řadě máma..:o)

:-)

(ASISI, 14. 12. 2008 19:50)

Tak my pečeme, ale to tak, že linecké není linecké ale koláč, protože těsto tak teče, že to jinak nešlo. Ty nadávky:-))
Soraki - širší rodina nefunguje? Nejsi v tom sama, u nás je to dost podobně. Smutné, ale pravdivé.
Pokud jsi to myslela takhle? :-)

;-)

(soraki, 14. 12. 2008 19:28)

beruška - cukroví jsem si objednala ;-)

Jikita - to ty svátky, nemít malou, tak je ani neslavím... ta nucená milost a úsměv... já to prostě nesnáším... nejsem ten typ, který prostě teď, jen proto, že jsou svátky hodí všechno příkoří za hlavu a dělá, že se nic neděje a že všechny miluju... je to složité, bolí to i normálně a v tomhle čase to zase začíná vyplouvat na povrch. Budu muset Zrzku ukecat na nějaké kafe :-D

Terko, to je fajn :-D, my jako ´širší´rodina nějak nefungujen...



MÁM VÁS VŠECHNY, CO TU ´ZA MNOU CHODÍTE´, MOC RÁDA :-d

:o)

(Terka, 14. 12. 2008 19:00)

No my pečeme a pečeme, teď se chystáme na zdobení perníčků... teď jsem se chvíli dostala k betování, tak snad to vyjde ještě dneska...:o) ale nic neslibuju, musím se dělit o noťas... a tím pádem tu moc často nejsem.. uvidí se...:o)

Soraki

(Jikita, 14. 12. 2008 18:46)

Ahoj Soraki, díky za další úžasnou kapitolku - potěchu pro naše srdce :) Hlavně, abys to všechno zvládla i Ty. Já prvních 8 let s dcerkou taky cvrkala s jazykem na vestě. Pak jsme si řekla, že to tak dál nejde, trochu přerozdězdělila práci, něco odložila,... taky se už nestydím zato, že mi mamka pomůže nějaké cukrová upéct nebo slepit a najednou mám trochu času i pro sebe a třeba i Tvé úžasné povídky. Kdybys byla z našeho kraje, trochu cukroví bych Ti dala, letos máme 6 druhů. Poštou to aleposílat nejde, nic by z toho nezbylo. Tak se drž, kéž najdeš co nejvíc pohody v tom ruchu!

soraki

(Beruška, 14. 12. 2008 16:47)

nepečeš? takže kupuješ cukroví nebo vůbec nic mt nebudete? jo školkové besídky nejsou tak náročné jako jiné tak si jí hezky užij. já jsem v pátek vedla dítko co hlídám na vánoční koncert, ale nezůstala jsem tam nechtělo se mi, už takhle jsem tam byla dýl než normálně

;-)

(soraki, 14. 12. 2008 16:16)

Nepeču, neuklízím, kašlu na to, mám obrovskou depku, ani psaní se nedaří... 21 má Terka na betování, první část 22 je na světě, ale teď nemám čas a ni chuť. A tento víkend jsem byla úplně pohlcena oslavami a budu pokračovat - besídku ve školce přece zmeškat nemůžu, že ne? :-D

:-)

(Beruška, 14. 12. 2008 16:03)

tak jsem si ty dvě kapitolky přečetla znova, je to opravdu skvělé rozesmívací dílo.

ale už se hrzoně moc těším na další kapitolku ke PKM.
celý víkend mi není nika zvlášť dobře, dokonce jsem ani nepekla, ta vůně by mě určitě zase donutila jít uctívat porcelánového boha :-/. a co vaše vánoční přípravy? už máte napečeno a vygruntováno?

;-)

(soraki, 13. 12. 2008 8:31)

Zrzka - neboj, bude to dobrý a když ne tak mana mana ;-)

A-SISI - ;-)

Dobby - v tomhle vystresovaném předvánočním šílenství je smíchu víc než potřeba :-D, že?

:-D

(Dobby, 12. 12. 2008 22:43)

Nádhera, zase ďalší záchvat smiechu a tom som sa včera dosť nasmiala na vianočnom večierku. Len tak pokračuj. Teším sa na ďalšie kapitoly. Teraz sa idem s úsmevom tešiť z piatku.

Jistě

(A-SISI, 12. 12. 2008 21:40)

My si jen tak hrály, že jo, Soraki? :-))

Soraki,

(Zrzka, 12. 12. 2008 20:38)

asi si dám večer skleničku... nechci to zakřiknout... ještě mám tři před sebou...

;-)

(soraki, 12. 12. 2008 20:12)

Kys - to jsem ráda ;-)

Zrzka - huráááá, budeš slavit? My už máme jednu oslavu za sebou ještě tři, pak Vánoce, objet rodinu, Silvestr a pak KONEČNĚ snad klid ;-)

Terka - nehoň se, my jsme se s A-SISI jen tak špičkovaly :-D

:o)

(Terka, 12. 12. 2008 19:45)

"vysmátá jak beruška" :o))))
Teda holky vy jste se mi do sebe pustily....:o)
to mě dostalo, ještě že se to takhle vyjasnilo.... Ne A-SISI stíhačka fakt není... ne a ne... jen holt mezi vás musím dělit ten čásek..;o)
Tak, nic neslibuju, ale vypadá to dosti slibně na obou frontách, jsem dneska nějak nažhavená do práce, jsem se nějak rozjela...:o) i když mě po tom dnešním maratonu strašně všechno bolí...;o)
No ohledně toho žaludku, pěkně se mi zahoupal, ale bylo to spíš názvem kapitolky, naštěstí už si ho Soraki rozmyslela, ale ten původní byl dosti.. no hrozivý a zavádějící... Kvůli němu jsem celou dobu zadržovala dech...;o) a nejen kvůli tomu...:o))) Napětí všude..:o)

Soraki,

(Zrzka, 12. 12. 2008 17:21)

tak zkoušku mám udělanou, což je plus...
muž povídky nečte a na Severuse žárlit může, mně to lichotí... a kočka změnila bydliště, což víš... a káva vídeňská s čokoládíčkoůůůůůů :o)

Já vím... :-)

(A-SISI, 12. 12. 2008 12:31)

Je mi to jasný. :-)) Těžká na žaludek? Teda, ty nás zase napínáš... Tak na to se těším, i když nevím, jestli ta těžkost byla vk ladném slova smyslu?? :-)

:-)Soraki:-)

(Kys, 12. 12. 2008 12:14)

Do růžova a to jen díky tobě…

Jů- 82802

;-)

(soraki, 12. 12. 2008 11:31)

Já vím, jen si tě trošku dobírám ;-))), v pohodě, Terka musí tu kapču strávit, byla těžká na žaludek :-D

No tohle....

(A-SISI, 12. 12. 2008 11:29)

Hm, to budu asi já, víš? :-)))
No, Terka je dneska v práci, takže toho moc nezvládne a navíc - já neuháním. :-)
Přednostně obetovat... to víš, musíme se dělit. :-)
Skvělejch bet je málo, tak budeme hodné, a počkáme.

;-)

(soraki, 12. 12. 2008 11:10)

ivik.bublik - mrknu na to, jen co budu mít chvilku ;-)

A-SISI - kapitolu k PKM jsem napsala včera odpoledne, ale Terka mi ji nechce přednostně obetovat, prý jí uhání nějaká SIS nebo co... :-DDD a dnešk patří té stíhačce, já jsem na ředě zítra spíš až v neděli :-D, tak vydrž

:-))

(A-SISI, 12. 12. 2008 10:38)

Úžasné, ty jsi vážně poklad, Soraki. :-))
Mám otázečku - myslíš, že zvládneš v tomhle vánočním blázinci napsat kaitolku ke Kameni? Já už pomalu trpím stejně jako Severus, když nevím, jak to bude dál... :-))

:)))

(ivik.bublik, 12. 12. 2008 10:14)

soraki: jo mám to na stránkách mezi jednorázovkama het, ale to mé se s tím tvým nedá vůbec srovnat :) moje je spíš taková parodie a konec slátanina na N-tou :)

;-)

(soraki, 12. 12. 2008 7:03)

A nebojte, ono to časem zvážní a z komedie bude tragédie - v přeneseném slova smyslu, takže žádné vraždy apod.

;-)

(soraki, 12. 12. 2008 7:01)

Terko - to z tebe bude Joker :-D

Evolet - potřebuju tvoji adresu ať vím, kam poslat záchranku ;-)

Beruško - taky jsem ho viděla :-D

Kapi - děkuji, jsem ráda, že ses pobavila :-D

Aja - je dobře, že ti to pomohlo vypnout, ten blázinec je fakt šílenej ;-)

Sisa - chudinko moje, nechceš to raději číst už ze země, abys furt nepadala a neotřískala se mi :-D

Niki - tohle je jen takový momentální nápad. Vůbec to není promyšlené, A psát v tomhle duchu nějakých dvacet třicet kapitol je nemožné. Kapitoly vznikají za dopoledne, hoďka, dvě, žádné velké ciráty kolem...ještě uvidím

ivik.bublik - a máš to stránkách? ráda bych si to přečetla ;-), abych nekopírovala, už jsem byla nařčena jednou a stačí :-D

Kys - tak jak ses vyspala? hezké snapeovské sny? ;-)

Zrzka - předpokládám, že šálek dobré kávy, např. vídeňské, s čokoládkou...cože? co to melu ;-) A takové veřejné vyznání, ehm nebude u tebe doma někdo žárlit? Muž, kočka apod? :-D

Ikišíčku,

(Zrzka, 11. 12. 2008 23:34)

to je dokonalý... zvedlo mi to náladu tak o 1000% po dnešní zkoušce a všech patáliích, abych se tam dostala v čas...
No, úúúúžasný :o)))) Umírám smíchy... to je přesně můj šálek kávy...
Miluju tě, Iki... je to super...

:-D

(Kys, 11. 12. 2008 23:24)

Děkuji Soraki za odreagování, přivedla jsi mi na jiné myšlenky. Dnes budu usínat s úsměvem na tváři a snít o Sevíkovi.

výtečně!!!!!!!!!!!!!!!!

(ivik.bublik, 11. 12. 2008 22:26)

no ne!!! to snad.... hahah *válí se pod stolem buší hlavou o zem*!!!!to je prostě dokonalé!!!!!!!!!! je mi skvěle, opravdu se bavím nad tímto výtvotem! pamatuju si jak jsem psala něco podobného a přitom tak odlišného od tvé povídky (moje povídka ŽERTÍKY NAŠÍ ANDY - jak si tropila žerty jedna nebelvírka ze svého profesora ) ovšem tomuhle se dá jen těžko konkurovat|!!!!! to mé je naspané mezi prvníma povídkama, co jsem psala, takže je tam spousta chyb, překlepů a nesmyslných ptákovin.

:-D

(Niki, 11. 12. 2008 21:40)

Chudák Severus, ty mu teda dáváš :-)))) Pěkné je to, krásně se to čte. Prosba: nekonči s tím moc brzy, psala jsi že to ukončíš přibližně stejně jako Kámen, to by byla škoda :-)))

Ježiši:D

(Sisa, 11. 12. 2008 21:12)

jhuuu ja som tu polku toho sedela na zemi kde som skončila po záchvate smiechu:D..haha:D ako koniec mi je:Da ružová obálka:D chudinka sevieeXD*predýchava*

Ahojky :-)

(Aja, 11. 12. 2008 21:12)

Bezvadné odlehčení vánočního bláznění :-). Chudák Sevík, jo ženská dovede být potvora.

:-)))

(kapi, 11. 12. 2008 20:40)

no teda dávno som sa takto nenasmiala, fakt super kapča

oooooooooo

(Beruška, 11. 12. 2008 19:55)

bože to je super, fakt jsem se smála, uplně si dokážu představit jak se v kavárně zvedla a odešla a on tam seděl jak opařenej :-)

auvej

(Evolet, 11. 12. 2008 19:47)

Pokud hodláš takhle pokračovat, omlátím si za chvíli hlavu o hranu stolu.:o)

:o)

(Terka, 11. 12. 2008 19:11)

Opět jsem se nepřekonatelně pobavila..:o)
Tohle dílko je prostě impozantní, pokud to takhle půjde dál, tak budu mít asi křeč v obličeji od úsměvu...:o) a nebudu ho moct dát dolů..:o)

 

12.11.2010 09:20:44
soraki
Veškeré postavy a místa (s výjimkou mých) patří J. K. Rowlingové a já na ně nemám žádná práva. Obrázky jsou stažené z internetu a kromě několika mnou vytvořených na ně žádná práva nemám. Stránky v žádném případě nebyly vytvořeny za účelem zisku.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one