avatar.png
Na těchto stránkách se podílí několik osob - já, soraki, jako autor většiny příspěvků; Zrzka, jako představitelka SAAK a pak nadin, bez její podpory by tyto stránky nikdy nevznikly.

Tvoření těchto stránek by se neobešlo bez problémů nebýt jedné úžasné osůbky. Děkuji ti, NADIN!!!

Snění po letech 1

O betování se opět postarala elulinek - děkuji!

Tak už je to tu :-D. Děkuji elu za obetování a Nadin za konzultaci, aby neměly slovenské čtenářky problém s pochopením, což věřím, že mít nebudou a kdyby snad ano, určitě z kontextu souvislosti vyplynou ;-).

 

 

Snění po letech 1

 

Severus nechápal, kde se to v jeho ženě bere. Přišel jako obvykle z vyučování domů a zamířil si to rovnou do sprchy. Než se z ní vrátil, byla jejich ložnice ponořena v mihotavém světle svící a spoře oděná Hermiona se v rytmu neznámé melodie ovíjela okolo stříbrné tyče uprostřed pokoje. (OK, tyč není běžné vybavení ložnice, ale když jste kouzelník, můžete si sem tam nějakou tu výstřednost dovolit, no ne?)

 

Jako ve snách se sesul na postel a sledoval jiskřivý pohled své ženy a dráždivé pohyby jejího těla. Houpavým krokem, při kterém její boky podněcovaly Severusovu fantazii ohledně věcí budoucích, došla až k němu, sklonila hlavu k jeho uchu a...

 

 „Štávej! Je moč hodin" zařvalo mu do ucha jeho malé dítko. Severus stěží udržel svá víčka pevně sevřená a odhodlaně předstíral spánek. Ještě chvilinku, tak minutku dvě...

 

„Máma šíkala, ať štaneš. A byl tu Šanta a nechal pod stlomkem hlomadu dálků," brebentil malý chlapec a důležitě obcházel okolo lůžka. 

 

„Psíde Minelva."

 

Severus nevydržel a se stále zavřenýma očima promluvil: „Profesorka McGonagallová, nebo paní ředitelka, Sebastiáne. Pro tebe žádná Minerva, rozumíš?" Otočil se na bok a hodlal dosnít svůj sen.

 

„Já ši můžu šíkat, čo byšem těl. Molly povídala, že šem šladkej andílek a šichni mi odpuštěj, heč," nedal se.

 

Jeho otec protočil oči - teda, protočil by je, kdyby je neměl zavřené: „Babička Molly, žádná jen Molly, jasné? A běž, já přijdu za chvilku."

 

„Vís, tati, babičta Molly je moč hodná, síká mi andílku, ale teta Flél je imbečilní, neumí mluvit a síká mi beštie." Severus začínal ztrácet trpělivost: „Ty taky neumíš mluvit, šišláš."

 

„Minelva šíkala, že nemuším umět šečky píšmenka dokut nemám pět. A já mám teplve školo či," a hrdě ukázal tři buclaté prstíky, „A čo je to beštie?"

 

Severus v duchu zaklel. Copak má tohle zapotřebí? Proč se nechal ukecat k: ‚Severusi, chtěla bych miminko.' a k tomu ten štěněčí pohled, nějaká ta slza a nové prádélko a výsledek pobíhal po bytě jako nezřízená střela. A on přitom nechce nic, než dosnít ten sen.

 

„Paní ředitelka neví, co mluví, a teď už jdi za mámou. Přijdu hned."

 

„Taze Minelva je chloupá. Taty ču bejt chloupej a šídit čelý Bladaviče." Zvonivý hlásek se pomalu vzdaloval a k Severusovi se opět houpavým krokem blížila jeho přitažlivá manželka. Zrovínka mu sedala na klín, když...

 

„Tati, máma mi dovolila losbalit dálek! Vžal šem ten š kotlíkama, ale Šanta je asi chloupej šenilní dědek, koupil mi papuše, ale šou mi malý."

 

Severus chvíli přemýšlel nad tím, kde jeho syn mohl pochytit výrazy jako senilní, bestie a imbecilní. Sen byl nenávratně pryč a on se přiměl otevřít oči. Spatřil svého syna, jak si natahuje jeho župan a vláčí jej za sebou.

 

„Jé, už šeš štanutej? To je dobše. Těl šem otevílat dálky, ale máma šíkala, ať neštlkám ten švůj šnejpovškej noš kam nemám. Čo je šnejpovškej noš?"

 

Severus se pousmál, vzal syna do náruče a spolu se vydali do kuchyně.

 

Políbil svou ženu do vlasů a usadil se za stůl. Nalil si kávu a rozložil noviny.

 

„Proč Fleur říká našemu synovi bestie?" nadhodil.

 

„Říká mu Bastiene, a kdyby ses alespoň někdy obtěžoval jít s námi, věděl bys to," odpověděla s mírnou výčitkou Hermiona a vydala se za synem do obývacího pokoje - ozývaly se odtamtud podivné zvuky.

 

 „Hmmm," ozvalo se nezúčastněně zpoza Denního věštce.  

 

„Tati, ty papuše šou pro tebe, šíkala máma. Plej ty dálky š kotlíkama šou tvoje. Já mám žaše tu blbou žlatonku. Fult ždlhá."

 

„Hmm, dej mi je na vedle na židli."

 

Cupitání malých nožiček napovědělo, že se chlapec vydal rozbalovat další dárky. Severus si dočetl černou kroniku a odložil noviny, aby se podíval na ty papuče. A vskutku, buď je Santa opravdu starý senilní dědek a nebo je... naprázdno polkl, Hermiona těhotná. Vsadil by svůj trezor na druhou možnost.

 

A taky že jo. A pak že snít se nemá? Ode dneška sní o tom, jak jejich byt bude jednou zase tichý a klidný...

 

13.03.2011 12:51:10
soraki
Veškeré postavy a místa (s výjimkou mých) patří J. K. Rowlingové a já na ně nemám žádná práva. Obrázky jsou stažené z internetu a kromě několika mnou vytvořených na ně žádná práva nemám. Stránky v žádném případě nebyly vytvořeny za účelem zisku.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one