avatar.png
Na těchto stránkách se podílí několik osob - já, soraki, jako autor většiny příspěvků; Zrzka, jako představitelka SAAK a pak nadin, bez její podpory by tyto stránky nikdy nevznikly.

Tvoření těchto stránek by se neobešlo bez problémů nebýt jedné úžasné osůbky. Děkuji ti, NADIN!!!

V. Nagy

 

Severus upadal do stále větší apatie a Harry propadal stále větší panice. V roztřesené ruce držel nevypitou lahvičku s lektvarem, o kterém věděl, že je silně návykový, užívá-li se opakovaně a ve větších dávkách. Jedna jeho část chtěla zavolat madam Pomfreyovou a požádat o pomoc, ale ta druhá chtěla pomoci bez vnějšího zásahu.

 

Chvíli nerozhodně stál a horečně uvažoval, co udělat. Nakonec zvítězil hlas, který velel pomoci sám. Jaké štěstí, že ho Severus něco málo naučil navíc. Jo, byla to výhoda, mít v rodině Mistra lektvarů.

 

Rychle prošel pokojem přes laboratoř přímo do skladu, ve kterém měl Snape zásoby lektvarů a mastí pro nemocniční křídlo. Trochu jej překvapilo, jak jsou obvykle přecpané police poloprázdné. Moc se tím ale nezabýval a vyhledal to nejsilnější širokospektrální antidotum, které dokázal rozpoznat.

S malou lahvičkou po okraj naplněnou měňavou tekutinou se zeleným uzávěrem a rudým pojišťovacím špuntem se vrátil do obývacího pokoje za Severusem. Ten stále seděl a bezvýrazně zíral před sebe.

Harry jej jemně uchopil za bradu a zřetelně, pomalu vyslovovanými slovy jej přesvědčoval, aby otevřel ústa a vypil elixír.

 

Žel Merlinovi, Severus už byl úplně mimo. Harry byl donucen Snapea položit na pohovku, rozevřít rty a kouzlem ho donutil polknout. Čekal.

 

Po několika minutách, které se mu zdály jako celá věčnost, Snape zamrkal, otevřel oči a konečně viděl. Trochu zmateně se rozhlížel. Poslední věc, kterou si matně pamatoval, byla otázka, který je dnes den.

 

„Jednatřicátého května," řekl a Harryho tím naprosto šokoval.

 

„Oook?" vyšlo poněkud neinteligentně z Harryho úst, jako kdyby snad byl nějaká opice.

 

„Jednatřicátého května. Dnešní datum," objasnil Severus s výrazem teď jsme o tom přeci mluvili.

 

„Ach..." Harry byl trochu vyveden z míry.

 

Teprve teď si Severus všiml temně zeleného flakónku plného tekutiny na stole a tázavě se podíval na Harryho.

 

Ten se chopil slova a patřičně Severusovi vyčinil.

 

„Severusi, sakra, můžeš mi to nějak rozumně vysvětlit? Víš, kolik sis jich vzal? Nezkoušel jsem ho, ale podle barvy, hustoty a vůně je nejméně třikrát tak silný, než je obvyklé! Máš, sakra, nějaký důvod, a to opravdu hodně dobrý, proč takhle riskuješ? Víš, co se ti mohlo stát? Jak dlouho to už bereš?" Harry zuřil. Své otázky kladl tak důrazně, že nebylo pochyb o tom, že nic než adekvátní odpovědi ho neuspokojí.

 

Stál, přímo se tyčil nad Severusem, který ještě stále napůl seděl na gauči, z očí se mu daly vyčíst obavy, ale také zloba.

 

Takového jej Severus ještě nikdy nezažil, nepoznával ho. Dokonce ani v ten první večer, když přišli do sklepení a on jej tak bezohledně zranil necitlivou poznámkou o přístěnku a on mu pak v posteli řekl, že jej nenávidí. Ani když se pohádali kvůli oblečení, které mu koupil a on pak rozházel více než polovinu knihovny. Ještě nikdy nezuřil tak... moc.

 

Severus Snape nevěděl, co říct. Poprvé v životě mu došla slova - úplně. Bylo pro něj těžké nahlas přiznat, že udělal chybu a styděl se to Harrymu přiznat, aby si nemyslel, že je slaboch. Jenomže také nechtěl, aby si o něm Harry myslel něco špatného. Jeho dilema bylo tím větší, čím vyčítavěji se na něj Harry díval. A v těch zelených očích bylo něco, co ho nakonec odzbrojilo.

 

„Když si mě probudil, byl jsem vyčerpaný víc než ostatní." Ztěžka si povzdechl a se zamračením dodal: „Kvůli znamení." Opět se odmlčel.

 

„První jsem dostal od Poppy na ošetřovně. Druhý jsem si vzal později toho večera, další druhý den ráno a pak nevím, přestal jsem to počítat. Chtěl jsem být u tebe, kdybys něco potřeboval. Asi se mi to vymklo zpod kontroly." Poslední slova ho stála zbytky sebeúcty. Zachmuřený pohled upřel do krbu, teď neměl chuť pohlédnout Harrymu do očí. Věděl, co si o něm musí myslet. Tedy, věděl, co by si on myslel...

 

„Sevie," ozval se Harryho hlas něžně.

 

Jestli Severus něco čekal, tak rozhodně NE Sevie. Co to, U Salazara, má znamenat? Byl připraven na opovržení, zavrhnutí, odsouzení, ale na Sevie! teda ne.

 

Posbíral svou osobnost roztříštěnou na kousky a ´složil´ se zpět. Vstal a pro změnu se on vztyčil nad svého manžela, ruce zkřížil na prsou, uhrančivě černé oči zabodl do těch zelených s patřičným ´pohledem´  a s notnou dávkou sarkasmu, ironie a patřičným úšklebkem na tváři řekl jen jedno slovo: „SEVIE?" Jedno obočí mu automaticky vyletělo vzhůru.

 

Stát na Harryho místě Neville, patrně by už nebyl.

 

„Včera ti to nevadilo," řekl Harry očividně vyvedený z míry a nevědomky udělal dva kroky zpět.

 

V Severusovi by se krve nedořezal, měl pocit, jako kdyby se své cestě vztahem vrátili o pěkný kus zpět. Už si ani nevzpomínal, kdy před ním Harry takhle couval. V duchu si vynadal do hlupáků a pak ke svému muži znovu promluvil.

 

Tentokrát mnohem teplejším tónem a bez zbytečných mimických gest: „Harry, je bohužel zjevné, že jsem asi nebyl úplně při smyslech, protože já bych nikdy, opravdu NIKDY, nepřipustil, aby mi někdo, kdokoliv, říkal SEVIE. To je, to je... nepřípustné."

 

Záblesk poznání se mihl Harryho očima. Ano, tohle byl jeho Snape. Uvažoval, jestli od něj ještě někdy uslyší jakoukoliv něžnost a litoval, že napoprvé nebyl zrovna v kondici, kdo ví, jestli se mu taková příležitost ještě naskytne. Kvůli sobě samému doufal, že ano. Na prstech jedné ruky by mohl spočítat okamžiky, kdy mu někdo řekl, že ho má rád. A jeho Snape nebyl odborník na slakobolné řečičky.

 

Mlčky stáli proti sobě a dívali se jeden na druhého. Vyčkávali, co udělá ten druhý. Než to ale stačili zjistit, ozvalo se tiché puknutí.

 

Dobby se objevil s obědem v tom nejvhodnějším okamžiku a přerušil to ticho, které se pomalu stávalo rozpačitým až trapným.

 

„Pane Harry, Pane Severusi, Dobby vám přinesl oběd, Dobby myslel, že byste mohli mít chuť..." blekotal domácí skřítek nadšeně, uši mu plandaly a jeho oči byly vykulené víc než obvykle, jak jimi těkal pohledem z jednoho kouzelníka na druhého.

 

Harry se vzpamatoval jako první, otočil se k němu a s úsměvem řekl: „Děkujeme ti, Dobby."

 

„Dobby to udělal rád, pane!" stačil Dobby ještě tiše pronést, než se tichým puf ztratil.

 

„Dobrou chuť," popřál Severusovi Harry, když usedal za stůl a zvedal poklop ze svého talíře. Vůně pečených žebírek s bramborovou kaší prostoupila pokojem a mladší z mužů ji s přivřenýma očima zhluboka nasál do sebe a široký úsměv na krátko ozdobil jeho tvář skrytou za clonou horkého vzduchu stoupajícího z plného talíře před ním.

 

* * *

 

Cara Gubematrix, středně vysoká, tmavovlasá, štíhlá, asi pětatřicetiletá žena s modrozelenýma unavenýma očima, zamyšleně seděla za pracovním stole ve své kanceláři.

Jindy téměř vesele působící místnost byla nyní pokryta mapami, knihami, pergameny a starými svitky, které se válely nejen na stole, ale doslova všude. Na jediné zdi bez oken či dveří visela podrobná mapa sledované oblasti kolem Hammerfestu a Melandu pokrytá spoustou barevných značek.

 

Nejvíce byla vidět červená - tou byla standardně označována místa, kde došlo k vraždě, zohavení těla s následnou smrtí, nebo kde bylo nalezeno jakékoliv torzo kteréhokoliv tvora. Obvykle takových značek na mapě nebývalo více než dvě, tři, výjimečně došlo k situaci, kdy jich měli pět, šest. A jen jednou se stalo, že jich bylo deset.

 

Jenomže teď jich byla skoro stovka a ještě v podstatě na jednom místě. Celé pobřeží bylo tak hustě poseto červenými tečkami, že skoro nebylo možné jednu od druhé rozpoznat.

 

Mezi nimi ještě vystupovalo na dvacet modrých označujících nevysvětlitelné zmizení beze stopy. A zelená kola, která ukazovala, kde museli použít kouzla na změnu paměti u mudlů - ale ti přeci spali, ne?

 

Tenhle případ byl... nikdy nic podobného neviděla, neslyšela o tom vyprávět nikoho ze starších nebo bývalých kolegů. Nemělo to žádný smysl ani důvod. Jediné, co věděla s jistotou bylo, že je za tím nějaký kouzelník. No, uznejte sami - kdo dokáže z přelidněné ulice unést dospělou ženu bez toho, aby si toho někdo všiml? Copak lidé mizí jen tak? Nesmysl! Tohle měl na svědomí kouzelník. A jí přišel na mysl jen ten jeden jediný, o kterém věděla, že něco tak šíleného, jako unášet lidi uprostřed jejich objednávky jídla, a nedbat tak na výnos o utajení může provést - Voldemort. Jenže ten se měl nacházet v Anglii.

 

Pravdou bylo, že posledních pár dní bylo hektických, chaotických a neuspořádaných - něco, co ona absolutně a bytostně nesnášela. Dokonce se ještě nestačila ani spojit se všemi příbuznými a přáteli, jaký všude vládl zmatek. Takže mohl být vlastně kdekoliv a ta nejistota byla jedním z důvodů, proč napsala a poslala spěšnou sovu svému příteli do Anglie. Doufala, že odpověď přijde rychle.

 

Vstala ze židle a protáhla si svá ztuhlá záda. Uhladila si trochu svůj pomačkaný pracovní hábit, který měla na sobě už druhý den - neměla čas zajít si domů pro nový. Nespala už více než třicet hodin. Přišla blíž k mapě a pozorně ji studovala. Její pohled zavadil o pár tmavě zelených skvrnek.

 

Tmavě zelená úprava paměti? Proč mi to, při Morganě, nehlásili?

 

Rozčíleně vyšla z kanceláře a práskla za sebou dveřmi. Její podřízení zamrzli uprostřed svých pohybů a s obavami čekali, co se bude dít.

 

* * *

 

Fred a George Weasleyovi byli nespornými vítězi celého honu na smrtijedy. Měli jich na svědomí více než třetinu a stále přinášeli další. Jejich úspěch nezůstal bez povšimnutí a madame Bonesová, jako prozatímní ministryně, jim nabídla práci bystrozorů, a to, považte, bez potřebného nástavbového studia! Pan Weasley se při jejích slovech dmul pýchou. Ten pocit hrdosti jej ale rychle přešel, když oba, jednohlasně, odmítli se slovy, že u téhle práce není dost legrace. Madame Bonesová chvíli koukala jako... vyoraná myš se k ní nehodí, ale ten výraz ji přesně vystihuje.

 

Těsně po sobotním obědě vtrhli na hrad jako příslovečná velká voda a jeden přes druhého divoce mávali rukama, jako zázrakem nikoho neuhodili, a mluvili tak rychle, že jim nebylo rozumět. Až profesorka McGonagallová je dokázala usměrnit - využívajíc tak své letité a bohaté zkušenosti s nimi.

 

Výslednou a nejcennější informací jejich zmateného, ale nadšeného, blábolení, byl fakt, že objevili nějaký hrad, když ´nechtěně´ přitlačili na jednoho mladíka, který byl smrtijedem sotva pár měsíců a jehož loajalita se rozplynula při pohledu na bolavé a nateklé znamení.

 

Skupina bystrozorů se spolu s dvojčaty přemístila na určené místo.

 

* * *

 

Učebna ve druhém patře byla, jak Luc´Ifer ke své nelibosti zjistil, dobře zabezpečena kouzly vyšší úrovně. S tím tedy nepočítal. Chtěl se vrátit ke svému pánovi - už viděl dost.

 

Z Malfoye se mu zvedal žaludek a z těch idiotů, kteří tu leželi a skučeli, taky. Kdyby u sebe měl svou hůlku, bylo hned o několik mrtvých více. Jako první by se zbavil toho zmetka Luciuse. Skoro celý svůj život toho parchanta nenáviděl.

Jenže nenávist teď musela stranou. Potřeboval se dostat k hůlce a jediný, kdo přicházel v úvahu, byl právě Malfoy.

 

V duchu vymýšlel různé situace, které by mu dopomohly k hůlce a taky přemýšlel nad tím, jak nepozorovaně uniknout z hradu. Jak právě teď záviděl Mordredovi, jehož zvířecí podobou byla sojka. Dokonce i krysu by bral. Néé, on musel být tučňák! Takže ani tohle nemohl pro útěk použít, by byl moc nápadný.

 

Jak se tak utápěl v žalostné sebelítosti, nevšiml si, že do místnosti přišel ředitel s Malfoyem v patách. Jejich přítomnost zaznamenal až v okamžiku, kdy stáli dvě lůžka od něj. Nasadil ten nejútrpnější výraz, jaký dokázal - byl to ten, který doprovázel dozvuky každého cruciatus, které kdy zažil. A že jich bylo! Mistr jej vychovával opravdu tvrdě a nelítostně.

 

Znovu odmítl nabídku na odstranění znamení s tím, že se cítí ještě velmi slabý. A v duchu si přál, aby už vypadli a on mohl pokračovat ve vymýšlení plánu na útěk.

 

* * *

 

Brumbál se přišel někdy kolem poledne podívat na nalezené smrtijedy. Procházel mezi nimi s Luciusem Malfoyem po boku. Každému kladl jednu a tutéž otázku. Na jejich odpovědi pak záleželo, zda položí další nebo ne.

 

Tou první byla otázka, zda si přesně pamatují na své zařazení - většinou si to pamatovali až moc dobře. Pak následoval dotaz, jestli jsou ochotní vložit vzpomínku do myslánky. Většině to bylo jedno a zbytek neprotestoval. Brumbál vždy požádal někoho z Řádu, aby vzpomínky posbíral a prohlédl.

 

Než se s každým jedním smrtijedem ředitel rozloučil, zeptal se ho, co by udělal, kdyby se mu naskytla příležitost odejít bez poskvrny - a to doslova - z Voldemortových služeb pryč. Jejich odpovědi si ukládal do paměti.

 

Jenže od chvíle, kdy byl do hradu přiveden Luc´Ifer, měl Brumbál takový nepříjemný ´pocit´. A chování Luciuse Malfoye ten pocit ještě utvrdilo. Pokud totiž měl Malfoy důvod najednou nevystavovat na odiv své znovu čisté předloktí, pak se něco dělo. Malfoy nebyl z těch, kteří by si nechali ujít jedinečnou příležitost k vychloubání. Kladl tedy své otázky opatrněji a tišeji.

 

V duchu si umínil, že bude na Luciuse i Luc´Ifera - jak podobně ta jména znějí... že by to byl ten důvod? - dávat větší pozor.

 

Neměl ani tušení, že Malfoy ve svém vlastním vnitřním monologu dospěl k podobnému závěru - totiž, že bude na Luc´Ifera dávat pozor, protože měl dojem, že není tak slabý, jak se jim snaží namluvit.

 

* * *

 

V hradní kuchyni se zatím chystala velkolepá oslava Harryho návratu, o které neměl nikdo kromě Brumbála, Snapea, Harryho a skřítků ani potuchy.

 

Dobby a jeho parta zdobila a připravovala Velkou síň, která byla pro všechny uzamčená, což se nelíbilo zejména Ronovi, protože měl hlad a dával svou nelibost patřičně hlasitě najevo. Když se ale před ním objevil tác s miskou kuřecího vývaru a domácí sekaná s brambory, šťastně se usmál a sklapl.

 

„Nechápu, Rone, jak můžeš tak..." hledala Hermiona vhodný ekvivalent k cpát se horem dolem, „nadšeně jíst, když je..." ústy naznačila Harry, „pryč."

 

„Tahymehonehesíhalehmtýhuhehudukhihemu."

 

„Bože, nemluv s plnou pusou, prosím!" řekla Hermiona klidně, i když ji to stálo dost námahy.

 

Ron polkl.

 

„Říkal jsem, že mě to taky netěší, ale že mrtvý mu budu taky na nic," vysypal ze sebe jedním dechem a ukrojil si další kus sekané.

 

„Budu na ošetřovně, potřebuji mluvit s mamkou. Jestli chceš, můžeš tam pak za mnou přijít," řekla napůl cestě ke dveřím. Pak jimi chvatně prošla a nechala Rona ve společnosti báječné sekané, které valem ubývalo.

 

* * *

 

V prostorách nového příbytku krále Voldemorta byla jedna část vyhrazena pouze a jen jemu a jeho drahému hadovi Naginimu.

 

Voldemortova pokřivená a deformovaná mysl byla zaměstnána jedinou myšlenkou - naga. Narazil na toto stvoření ve Zmijozelových knihách a ta bytost ho naprosto fascinovala. Byla spojením dvou věcí, které měl rád. Krásné ženy - těm odolal málokdy a ony se na oplátku málokdy dožily dalšího rána - a hada, přesněji Naginiho.

 

Zjištění, že jeho miláček je sameček, v něm vzbudilo touhu po ´výrobě´ vlastní nagy. Ihned začal hledat vhodnou kandidátku, kterou by mohl ´spářit´ se svým hadem. Pořídil si jich dvě desítky. Jedna krásnější než druhá.

 

A pak začal s pokusy. První tři zemřely dříve, než je stihl inseminovat. Dalších sedm na otravu krve, když se jejich tělo nebylo schopné vypořádat s uměle vpraveným genetickým materiálem. Jedna podlehla, když jí podal lektvar na urychlení těhotenství. Při pitně jejího těla zjistil, že plod roztrhl ochranný obal kolem sebe a zamotal se do střev. Dalších šest dopadlo podobně.

 

Začala se ho zmocňovat zuřivost, kterou si vybil na mladém Mordredovi. Nakonec tomu idiotovi musel dál lektvar na rány a povzbuzení, protože o něj, z vlastních sobeckých pohnutek, nechtěl přijít.

 

Nakonec se mu podařilo poslední tři oběti udržet na živu dostatečně dlouho na to, aby z jejich těla mohl, dost netradičním a velice bolestným způsobem, vyjmout vyvinuté plody. Těla matek pohodil u přístavního mola a více se o ně nezajímal.

 

* * *

 

Běsnící Coru řvoucí na celé kolo po svých podřízených, kteří se toužili zahrabat hluboko pod zem, přerušil informátor. Přemístil se přímo doprostřed dění a v náruči držel zuboženou a zbídačenou ženu, která masivně krvácela.

 

Všichni se kolem nich seběhli a snažili se té nebožačce pomoci. Při pohledu na ránu, ze které krvácela, někteří nevydrželi a utekli zvracet na záchod. Její břicho bylo rozpárané od hrudní kosti přes pupík až po stydkou kost. Střeva určitě nebyla na svém místě a ostatní orgány taky ne.

 

Cara se zhluboka nadechla. Takhle nevypadaly ani oběti Jacka Rozparovače. Pak ale začala rychle jednat. Hůlkou se pokusila zastavit to nejhorší krvácení a uzavřít největší rány. Nefungovalo to, ta žena byla mudla. S posledním chroptavým výdechem jim stačila říct jen: „Naga." Pak zemřela v informátorově náruči.

 

Cara jí prokázala poslední službu a zavřela její napůl otevřené oči. Pohlédla po všech přítomných: „Slyšeli jste?" Odpovědí jí bylo mnohonásobné pokývnutí hlavou.

 

„Tak do práce! Zjistěte, jak je možné, že je mudla vzhůru. A co za prase tohle mohlo udělat!" zavelela a sama se vrátila do své kanceláře, zavřela dveře, se zavřenýma očima se o ně opřela a pomalu se po nich sesunula k zemi.  Před sebou měla obraz té mladé, sotva dvacetileté ženy.

Zvedla se ze země a sedla si za svůj stůl. Ze spodního šuplíku vytáhla láhev absintu - velmi silného mudlovského alkoholu.

 

Dala si pořádný lok přímo z láhve. A ještě jeden. Uf. Zhluboka se nadechla.

 

„Accio kniha Mytologická stvoření!"

 

Z knihovny mezi dveřmi do kanceláře jejích podřízených a těch do její vlastní koupelny vyletěla tlustá bichle v kožené rozpraskané vazbě a přistála jí v natažené ruce.

 

„Recludo Naga," přikázala knize. Ta se zachvěla, stránky chvilku létaly tam a zpět, až se zastavily na...

naga.jpg

Přehled komentářů

Teda

(Symphony, 15. 8. 2010 21:42)

čekala jsem,že bude Severus poněkud pod vlivem, ale že tak zblbne :D:D Doufám, že to nenaruší jejich rozvíjející se vztah!

 

skládám poklonu

(Mina, 22. 3. 2009 20:42)

autorce! je to super

 

Je to nádhera

(Mariana, 20. 3. 2009 17:47)

Moc se mi líbí, jak se ten příběh stává složitější a temnější. Voldy bez komentáře... co se na to taky dá říct, že. Skvěle, že Severus je zase v pořádku. I když... předtím mu to moc slušelo. :-) Skláním se před tvou fantazií i talentem.

 

Fííha, tady se

(Nex, 17. 2. 2009 20:27)

to najednou rozjelo, že nestačím mrkat. Co mrkat - přímo valit bulvy!

Je to jak číst sérii s Anitou Blakeovou od Hamiltonové křížené se Sherlockem Holmesem, typizací od Agathy Christie a magií Gartha Nixe. Postava a celá dějová linie vyšetřovatelky plus Harryho "vyspění" si perfektně sednou a dávají příběhu nový svěží šmrnc.

Někdo tu nabídl fakt šťavňaťoučké soustečko. Mňam! Už jsem se zakousla....a nepustím! Ani za nic!

 

uff

(Jimmi, 30. 11. 2008 16:40)

No ty sa s tým teda fakt vyhráš. Už som dávno nečítala tak prepracovanú poviedku. Díky moc.

 

Norsi

(soraki, 8. 11. 2008 21:47)

tobě se to určitě povede :-D, ikdyž, přiznávám, je jednodušší dělat z něj ještě většího maniaka a šílence, než jak ho popsala Rowla...

 

Soraki,

(Norsi, 8. 11. 2008 19:20)

co mi to děláš? :) Ja se snažím Voldyho vyléčit, ale s každou tvojí kapitolou mi to jde čím dál hůř:D Pak si říkam, jestli náhodou není ten zlý Voldy přece jen lepší:) No nic. Jinak opět skvělá kapitolka. A Harry a Sev pořád nic... Už mlčím! :D

 

;-)

(soraki, 8. 11. 2008 18:40)

zrzko - vyřídím

NeoPianist - máš pravdu /všichni známe Petera Nagyho/, ale jinak je naga mytologické stvoření napůl člověk(většinou žena), napůl had, já jsem v nadpisu použila množné číslo. Inspirace opět Heroes 3 a 4 :-D

 

Magyarum

(NeoPianist, 8. 11. 2008 18:02)

Trochu mě zarazil název kapitoly - Nagy je totiž běžné maďarské příjmení a čte se [naď] :-D Jinak fajn!

 

Soraki,

(Zrzka, 8. 11. 2008 16:40)

Tak to je mi líto... Ani sněhulky nepomohly? Ach jo, tak ji pěkně opatruj... že zdravím

 

JIKITA,

(soraki, 8. 11. 2008 16:14)

omlouvám se za zkomolení, chjo, to jsem celá já...

 

;-)

(soraki, 8. 11. 2008 16:13)

Jikira - díky moc, všechno má svůj význam...

Teressa - Voldy je zlý a taky jím zůstane, nehodlám z něj udělat anděla - možná pekelného...

Zrzko - z kávy asi nic nebude, malá je marod :-(((

 

Soraki,

(Zrzka, 8. 11. 2008 13:26)

příští týden mám odpolední, takže to asi nic. Volno mám až o víkendu. Jeden den musím k našim, tak zbytek ti dávám k dispozici, jen mě o tom informuj. Listí nějak pohrotím, asi si nějaký pověsím z balkonu. VIdím, že teta se ujala... no a jak to bude s tou oranžovou kočkou? :o))) Oook :o)

 

=0)

(Teressa, 8. 11. 2008 12:14)

uzasne!!!chuda to dievca.....zly voldy!! zly!...uz sa ale fakt neviem dockat pokracovania....=3

 

Úžasné!

(Jikita, 8. 11. 2008 9:51)

Úžasné, opravdu úžasné. Myslím, že máš SORAKI obrovský talent nás donekonečna napínat co se týče Harryho a Severuse i co se týče dalších dějových linií (Draco, Naga..). Líbí se mi, jak jsi Sevie účelově použila již o pár kapitolek dříve, pár lidí kroutilo nad oslovením hlavou (i já) a teď bum, dala jsi nám to sníst i s navijákem :) .... Díky, díky díky!!!

 

zrzka

(soraki, 8. 11. 2008 8:52)

tak jestli tě chytla trojka, co teprve complete... A s tím lístím, já nevím, čéčé, jak malá zjistí, že tam není... z obchodu teď musíme chodit kolem tvého baráku, co kdyby tam někde byla teta...Jak děláš příští týden?

 

;-)

(soraki, 8. 11. 2008 8:43)

Kys - já tebe taky ;-)

A-SISI - vidím, že mě naprosto chápeš :-D

Berninka - nemáš zač, rádo se stalo. Taky je pár dušiček, které mě zachraňují, že Dobby? :-DDD

 

och

(Berninka, 7. 11. 2008 23:08)

já už nemám co psát, všechny tvý kapitoly jsou naprosto suprový, fenomenální, prostě mě zachraňuješ od naprostý depky, mocinky díky

 

Terka a Soraki...

(A-SISI, 7. 11. 2008 22:34)

No, vidíte to?! Co jsem říkala? Prostě se bez ní neobejdu... :-) Díky, zachránče, ze chyby v mém komentáři... I když tomu nikdo nebude věřit, (jen se pobavte :-) ) už jsem se naučila po sobě komentáře i bedlivě číst, jestli tam nemám překlepy nebo jiné podobné neřády... A víte co je zajímavé? Já si těch překlepů kolikrát všimnu třeba až několi dní po odeslání toho mého výtvoru, když mi na něj někdo odpověděl, a já hledám, co jsem to vlastně psala! Není to smutné? Pak můj strážjnej anděl - Terka, se chytá za hlavu a prohledává net, kde jsem co zase napsala, aby se mohla zděsit :-)
Nejen Voldy, už i já jsem magor! (Ted to mám správně... :-)
Soraki - lahvička se na to perfektně hodí! A s psaním to mám podobně - já to prostě vidím, popíšu to, říkám si jakej to dává smysl a.. ta moje chudinka beta v tom žádnej smysl nevidí :-) Jistě, prostože ho v tom vidím jenom já...

 

SS - (Sadistická Soraki)

(kys, 7. 11. 2008 21:26)

Soraki já tě prostě miluju.

 

;-)

(soraki, 7. 11. 2008 21:04)

ivik.bublik - :-D

fanthasia - více se dozvíte v další kapitole

terka - jsi zlato, díky

 

:o)

(Terka, 7. 11. 2008 19:47)

Soraki: nemáš zač... klidně se ozvi...;)
A-SISI: nevadí, magor... a to jsem ten komentář jen zběžně prošla...:o)) ale já s tím mám taky problém, když se na to zrovna nesoustředím... věřím tomu, že i u mě by se toho našlo...;o))

 

xD to je naozaj drsné

(Fanthasia , 7. 11. 2008 18:38)

Poviedka ako vždy hoodne zaujímavá :):) páčila sa mi, len mi tam trošku chýbal opis života Draca a Charlieho. Oni dvaja sú spolu taký sladký a stašne sa mi páčia :D hoci nie viac ako Severus s Harrym! To je proste špica... NO a ešte jedna vec, kedy sa už konečne dozvieme, čo má Harry v úmysle? :D toto ma fakt hrooozne zaujíma! :) Inak skvelá kapitolka :D

 

to je drsný!

(ivik.bublik, 7. 11. 2008 15:27)

hodně zajímavý, a další mytologické stvoření, přesně se to hodí :) voldy je šílenec. když si popisovala jak se je snažil oplodňovat a jak zacházel s těma co už nepotřeboval... no fujky běhal mi mráz po zádech. výborně naspané, úplně jsem si to mohla živě představit. těším se na další

 

:-DD

(Niki, 7. 11. 2008 9:21)

Soraki, až tak ses nesekla, Miki se jmenuje můj kocour, stejně mi většinou sedí na klíně a čteme spolu :-))))

 

prattchet

(Beruška, 7. 11. 2008 7:41)

jasně je to super knížka, jedna z těch lepších, ale na těžké melodično a poslední kontinent to nemá

 

TERKO,

(soraki, 7. 11. 2008 7:16)

moc děkuji za nabídku, vážím si toho! A pokud Sargo bude někdy v časové tísni, budu Tvé ´služby´žádat, ju? Ještě jednou díky :-D

 

NIKI

(soraki, 7. 11. 2008 7:09)

omlouvám se za zkomolení tobě a taky Hatifnatif - holky sorry

 

;-)

(soraki, 7. 11. 2008 7:07)

Anisov - můžu ti udělat gelové - fakt blbě se koušou;-)

Betty - ten tučňák byl užitečný, když uvážíš, kde má Voldy svůj příbytek teď..., ne, že by tam tihle tučňáci žíli, ale treska, nebo losos mi přišel ještě směšnější +-)

Miki - dočkáš se, neboj, všechno (teda skoro všechno) bude ;-)

 

:-))

(Niki, 7. 11. 2008 2:52)

No fuj, "výroba" malých Nagini byla děsivá. Jen se tady usmívám, nad tvým původním plánem dopsat 2-3 kapitolky. Hezky se ti to rozrůstá, to je dobře :-) Akorát se ti nějak "nechce dařit" posunout vztah Severuse a Harryho tím správným směrem, ale budeme trpělivě čekat :-)))) A že se Severusovi nelíbí Sevie, se nedivím, taky mi to k němu moc nesedí. Líbí se mi, když si v povídkách zachovává (i přes svou zamilovanost) alespoň část svého charakteru a zůstává jemně sarkastický:-)) Těším se další kapitolku, co sis pro nás zase nachystala za překvápko :-))

 

Senza

(Betty, 7. 11. 2008 1:53)

To zase byl jednou nervák - jednu chvíli tajím dech, že tu je další kapitola a v zápětí si poprskám monitor - Sevie že prý není na sladkobolné řečičky a uznávaný Smrtijed se přeměňuje do podoby tučňáka! :)
Skvělý, jen tak dál!

 

...

(Anisov, 7. 11. 2008 1:49)

Kapitolka výborná- málem jsem si při čekání okousala netrpělivostí všechny nehty... A děkuju ANABETH, že mě přivedla ke čtení.

 

:-)

(soraki, 7. 11. 2008 0:05)

Zrzko, na to máme kalkulajdu :-D

Hatofnatif - to je možné, ale já to jméno mám ze zmiňované hry ;-)

 

PS....

(Hatifnatif, 6. 11. 2008 23:37)

....nechci bejr rejpavá, ale není Mordred náhodou postava z anglické mytologie - syn Morgany a Artuše, bo koho? Kažfopádně měl co do činění s Merlinem, mám dojem......to jenom na okraj :-D
(prosím neberte to jako rejpání či co...jen podotek....)

 

No teeeeda...

(Hatifnatif, 6. 11. 2008 23:35)

...opět krásná kapitolka a pokud v ní byly nějaké chyby, tak jsem si jich ani nevšimla :-D Jaksi to nečtu jako text, ale běží mi to před očima jako malý film, takže......tento díl seriálu/filmu byl opravdu povedený
Škoda, že už asi nebude Sevie, no co se dá dělat.....tak mu halt Hary zase bude říkat Severusi :-DDDDDDD

Už se opravdu moc a moc těším na další kapitolu a vůbec na celé pokračování a už seba sama vidím, jak si zařídím, abych i u kojení mohla číst :-DDDDD (což musím vymyslet dost brzo, bo se to má narodit už za necelý měsíc :-DDDD )

Soraki, hodně sil a inspirace, píšeš opravdu moc dobře. Díky

 

Soraki,

(Zrzka, 6. 11. 2008 23:32)

Tak já to teda počítat nebudu, na to se spolehni :o)
Ani do budoucna... hlavně pak při tvoření nesmíš zapomenout na ty důležitý věci... mana mana... :o)
Btw, Heroes 3 mězajali do spárů... kdy mám pak pověsit listí na záclonu :o)

 

zrzko,

(soraki, 6. 11. 2008 22:45)

to jako, že bychom měli Voldyho na druhou - no fuj, to je ale představa - já si broukám - mana mana :-)

Oook, kapitola má 2861 slov :-),12. 2666 - takže ano, je o trochu delší :-D ta další je někde mezi, blíž k 13. :-D
Opravdu se snažím, aby měly kolem 2500 - 3000 slov

 

A-SISI

(soraki, 6. 11. 2008 22:40)

přiznávám, že popis lahvičky se odvíjel od toho obrázku parfému, protože lektvarové lahvičky jsem nikde nenašla...
Chyb je tam hodně, ale víš jak, víc hlav víc ví...
asi neznám nikoho, kdo píše bez bety. Já nějak ani nepíšu, spíš jen popisuju ten film, co mi běží před očima, takže přesně ´vidím´, co se děje, ale mnohdy to úplně přesně nepopíšu... a na to právě potřebuju Sargo, je to odborník :-)

 

Dlouhé

(Zrzka, 6. 11. 2008 22:36)

Tak ti nevím, jestli se mi to zdálo nebo jestli je to fakt, ale ta kapitola je úžasně dlouhá :o) Oook :o) Hezky zakomponováno. Jo a nenapadne náhodou Voldyho zkřížit se s Nagym? Fujky

 

Dodatek...

(A-SISI, 6. 11. 2008 22:32)

Jo a vypůjčit si flakonek od parfému J.LO. byl dobrej tah, hodí se na to... :-)

 

:-))

(A-SISI, 6. 11. 2008 22:31)

Díky moc za kapitolu! Skvělá jako vždy, Voldy je mogoooooor :-) Pochopitleně nás napínáš, co se našich hrdliček týče, ale ok, máš na to právo :-) Jenom abychom to přežili...(jsou tady ti čtyři muži?).
Co se týče betování - osobně mi to vůbec navadí, že kapitola byla bez toho. Naprosto chyby chápu (ne že bych si jich teda nějak všímala), já bych byla bez Terky víš kde... :-)
Takže díky a pokračuj, pokračuj...

 

beruška

(soraki, 6. 11. 2008 22:31)

zatím ne, je to dobrý?

 

soraki, nef

(Beruška, 6. 11. 2008 22:29)

četly jste nadělat prachy, nebo jak to v češtině má být? v aj je to Making Money, v londýně to vyšlo loni, u nás asi před 5-6měsíci

 

Soraki :-D

(Dobby, 6. 11. 2008 22:00)

No dobre Soraki, že si to ty, tak ja to nejako prežijem. A neboj, ty sa zase dožiješ ďalšej kapitoly môjho prekladu Pretože si môj :-D Usilovne pracujem na ďalších kapitolách.

 

:-)

(soraki, 6. 11. 2008 21:57)

Beruška - Mordred se tu objevil v minulé, resp. 10.kapitole a půjčila jsem si ho ze hry Posel smrti.

Bella - dík za pochvalu, Sargo určo najde móóóře chyb...

Dobby - vydrž :-), neumírej, já tě potřebuju na tvých stránkách, protože si moje :-D

Aja - zrovna teď má můza dovolenou, snad se brzy vrátí

Terka, Saskya, Lilly Even - díky :-)

Tefnut - neboj, dočkáš se

Nef - miluju Pratchetta :-)))

Sisa - kdo říkal, že nebude Sevie? Oook?

Niwera - vidíš, to je přesně ten důvaod, proč Sargo potřebuju, protože já prostě vím, jak to myslím...

 

Moře chyb

(Niwera, 6. 11. 2008 21:54)

Soraki, Tvé pokračování se mi moc líbí. ;o) Vážně nápad je to úžasný, ale asi si počkám až Ti to Sargo opraví. ;o) Takhle se to moc nedá číst. Čteš to po sobě? Jsem si jistá, že spoustu chyb najdeš sama, když si to jen pozorně přečteš. Jsou to hlavně překlepy. A také se Ti často stává, že začneš psát větu, ale její konec nedává smysl. Viz "Severus upadal do stále větší apatie a Harry stále větší panice. " Harry upadal stále větší panice? To přece sama vidíš, že nedává smysl. Ta věta by třeba mohla znít: "Severus upadal do stále větší apatie a Harry, vyděšený ze sledu událostí, propadal panice." Nevim tak něco. ;o) Jen prostě zkus vylepšit vlastní češtinu trochou snahy. ;o)
Vůbec nechci, aby to vyznělo jako, že kritizuju, sama s češtinou válčim a né moc úspěšně, ale tohle je vážně docela hrůza. ;o) Chápu, žes to přidala jen kvůli nám, netrpělivým a nedočkavým čtenářům. Ostatní to jistě velice ocenili, jak je z komentářů vidět.
Ještě jednou díky, že vymýšlíš tohle pokračování, slib mi, čtenářům a hlavně asi Sargo(i když za ni nemohu samozřejmě mluvit), že se budeš víc snažit. ;o))

 

Voldy a Naga :D

(Lilly Even, 6. 11. 2008 21:53)

Fúha tak Voldyho párenie hadom ma-ani neviem prečo- pobavilo. Ale sklamalo ma, že Sevie sa Sevimu nepáči :D :D :D Ale inak dostali sme sa zasa do takej roviny, že neviem čo od ich vzťahu čakať a to sa mi celkom páči, že zasa mám na čo sa tešiť do ďalšej kapči. Len aby bola čo najskôr!!!! :D
Kapitola stobodová!

 

už nebude Sevie??

(Sisa, 6. 11. 2008 21:36)

Teeeda chudáčk Sevie..a Harry..jak ho vystrašil..jhooj..bolo to skvelé,ako vždy.Proste a keď zahlásil že nee on musí byť tučniak..ja som sa slabo smiala:DWow a Voldy psycháči poriadne.Naga..Raz hádam vyrobí dačo čo nebude vedieť ovládnuť a to dačo ho sežere..Pekná predstava*úškrn*A teším sa na ďalší dieel,juuj a a proste už neviem o čom,dochádzajú mi s teba slová*klamee už jej dávno došli*Tak ti len oznamujem,bolo to geniálne!;)A ešte..to akože už nebude žiadny Sevie??*chibi look*

 

oook?

(Nef, 6. 11. 2008 21:35)

Paráda.
Oook? Inspirace Pratchetem? Ale pobavilo mě to ;-) A co si to Voldy zase vymyslel? On si fakt nedá pokoj...

 

... ooo ...

(Saskya, 6. 11. 2008 21:34)

krááásne... zaujímavé... xD Super... Tiež mi bude SeViE chýbať :(( , xD

 

Mě snad trefí šlak!

(Tefnut, 6. 11. 2008 21:12)

Já se tu na ty dva celou dobu vysloveně třesu a ty je sem dáš jenom na bídných pár odstavců ,mě omejou, fakt...:-D ale až na tento detail, do kterého rejpu snad jenom já je tahle kapitola, stejně jako ty předešlé, úžasná.. Ten fotbalista, co mám v břiše je vždycky rázem klidnější, když já jsem nadšená z dalšího přidání kapitoly.

 

:o)

(Terka, 6. 11. 2008 20:45)

Jupí kapitolka, abstinenční příznaky zažehnány..:o)) krása.. Jsem ráda, že si se nad námi nakonec zželela... O jé, tak málo o Severusovi a Harrym... ale to ostatní je taky zajímavý.. :o))
Voldymu už opravdu šiblo..:o)
Tě baštím čéče...:o)) je to skvělý pokračování.

 

Tak to jsem si pěkně početla :-)

(Aja, 6. 11. 2008 20:27)

Ahoj, nejdřív jsem byla otrávená, že se Harry a Severus zase nikam nepohnuli, ale ten závěr to všechno přehlušil. Jestli příště Soraki neodtajníš, jak dopadl Voldyho pokus, tak se zblázním :-). S povídky se stává opravdu moc pěkná detektivka. Díky a ať máš pořád Můzu za krkem :-).

 

To snaaad nieeee

(Dobby, 6. 11. 2008 20:26)

Soraki - to nemyslíš vážne, takto to ukončiť. Však sa zbláznim :-D Ale inač super kapitola, som zvedavá čo bude ďalej.

 

Starý známý SEVIE

(Bella Pattinson, 6. 11. 2008 20:22)

A Sevie se nám vrátil do starých kolejí. Myslím, že mi ten něžný Severus bude chybět :( no Sev dokáže být i normálně něžný, ale nechce to dát najevo. Stále jsem zvědavá, co znamená ta otázka ohledně datumu. Já normálně dneska neusnu :D
Dál ty Luc´Iferovi řeči ohledně toho jak nenávidí Luciuse... kruci toho trefí šlak až se dozví, že je to jeho otec :D na to se celkem těším :D
Že by tu byli další Nagínci? Jak kdyby ten jeden nestačil :D
Kapitola není obetovaná? Mě to ani nepřišlo :)

 

další, pls

(Beruška, 6. 11. 2008 20:13)

krásné, moc hezké, líbí se mi jak v téhle kapitole střídáš linie příběhu. už aby si to harry a sevie vyříkali. joo kdo je ten Mordreus? já si ho asi pamatuju z uplně jiné povídky a tady nevím kam ho zařadit krom k voldymu

 

11.11.2010 09:24:08
soraki
Veškeré postavy a místa (s výjimkou mých) patří J. K. Rowlingové a já na ně nemám žádná práva. Obrázky jsou stažené z internetu a kromě několika mnou vytvořených na ně žádná práva nemám. Stránky v žádném případě nebyly vytvořeny za účelem zisku.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one