avatar.png
Na těchto stránkách se podílí několik osob - já, soraki, jako autor většiny příspěvků; Zrzka, jako představitelka SAAK a pak nadin, bez její podpory by tyto stránky nikdy nevznikly.

Tvoření těchto stránek by se neobešlo bez problémů nebýt jedné úžasné osůbky. Děkuji ti, NADIN!!!

XVI. Pohřeb (8. 1. 2009)

 

Prozatímní ministryně kouzel madam Bonesová stála na malém stupínku a roztřeseným hlasem, zesíleným kouzlem, předčítala jména padlých z dlouhého svitku pergamenu. Za ní byly na louce navršeny tři mohyly, jež se paprskovitě rozbíhaly od sochy fénixe s rozepjatými křídly z bílého mramoru. Vypadalo to, jako by těmi křídly něco chránil, a také že ano. Postupně, tak jak madam Bonesová četla jednotlivá jména, objevily se tři bílé mramorové desky a každé ze jmen na nich bylo zvěčněno ohnivým písmem.

 

Odevšad se ozývalo tlumené štkaní a pláč. Vzduch byl nabitý žalem. Kdo mohl, truchlil, po svém.

 

Zatímco lidé seděli před madam Bonesovou a většině se třásla ramena potlačovaným pláčem, lesní lidé a tvorové stáli ve stínu zakázaného lesa a při vyslovení jména svého druha vypustili šípy, či zabušili kopyty o zem, nebo, jako obři, se udeřili sevřenou pěstí do hrudě.

 

Fúrie byly dnes na počest svých padlých sester pomalovány černou barvou.

 

 

 

Trpaslíci svírali v rukou svá sváteční, drahými kameny zdobená, kladiva.

 

 

Každý truchlil po svých druzích, jak nejlépe uměl.

 

Harry Potter-Snape seděl v první řadě a byl ztracený ve svých vlastních myšlenkách. Až z výpovědí očitých svědků zjistil, co se vlastně stalo. Vůbec si nebyl schopen vzpomenout, jestli viděl Brumbála, jak před něj skočil, aby mu zachránil život. Nedokázal ani říct, jestli si vůbec všiml, že se Severus přidal k boji. Ani si nebyl vědom, že stojí vedle něj. Byl příliš soustředěný na svolávací kouzlo. A pak jen viděl tu kletbu - ohnivý jazyk - jak letí vzduchem přímo na jeho manžela. A skrz její červenozlatou barvu zachytil pohled nagy/muže. Okamžitě toho využil a stejně jako před mnoha měsíci v Prasinkách, použil Králův hlas. Šíp, jenž byl zřejmě určen pro Harryho, se zelenou špičkou, na první pohled jedovatou, změnil na poslední chvíli svůj cíl.

 

Voldemort tam stál a se spokojeným úšklebkem na tváři sledoval, jak se jeho bývalý smrtijed za pár okamžiků skácí k zemi a už se nezvedne. S o to větší hrůzou se díval na šíp, který se k němu nezadržitelně blížil. Ztratil drahocenný čas sledováním svého ohnivého jazyka, a teď už neměl kdy reagovat a odklonit střelu.

 

Další dění už Harrymu zprostředkovali jeho spolubojovníci - Ron, Remus a také Hagrid a Xantipa.

Muž/naga, jehož pohled se znovu zaostřil, protože Harry začínal ztrácet vědomí, prý vykřikl tak hlasitě, že všem tuhla krev v žilách a pak se zhroutil na tělo svého otce. Voldemort byl mrtev rukou vlastního ´syna´. Šípem, jehož špičku osobně obohatil o jed, který sám uvařil podle jedné z knih Salazara Zmijozela...

 

O pár metrů dál zděšeně pozoroval Remus Lupin ohnivý jazyk, jež se blížil k Severusi Potter-Snapeovi, i jak začal pronikat jeho štítem, mířil mu přímo na srdce. Viděl, jak do něj kletba udeřila a odhodila ho o pár metrů dál, i jak hlavou narazil do zdi. Prý se v tu chvíli otočil i Sirius a nad Bradavicemi zase vyšlo slunce.

 

Harry si povzdechl. Přál si, aby tenhle ceremoniál už skončil. Dokonce byl i svým způsobem rád, že nemají ministra, protože by to zřejmě znamenalo udílení Merlinova řádu prvního stupně, a na to opravdu dnes neměl náladu. Ne, když tady s ním není Severus.

 

Madam Bonesová se blížila ke konci toho předlouhého seznamu jmen. Harry se zadíval někam za mohyly. Slunce za nimi zapadalo do peřin z červánků. Lehký větřík mu pocuchal vlasy. Ozvalo se tleskání a všichni vstávali. Dokonce i McGonagallová, nyní ředitelka McGonagallová, která přišla o tři prsty na levé ruce /ukousl jí je kerberus a protože je sežral, nemohla jí je madam Pomfreyová přidělat zpět/ se pokoušela tleskat a po lících jí stékaly slzy. Harry měl podezření, že nejvíce truchlí po Brumbálovi.

 

Pohřeb obětí skončil a pozůstalí se trousili po skupinkách pryč. Někteří mířili do hradu, jiní k hradní bráně, aby se mohli přemístit domů.

 

Harry jen klesl zpět na stoličku. Pohled upřený do země. Za chvíli na svém rameni ucítil letmý dotek. Ani nemusel zvednout zrak - Sirius. Kdo jiný? Jedině on. Hermiona, která během bitvy pomáhala na ošetřovně se zraněnými, měla teď starost jen o Rona a trávili každou minutu, ba i vteřinu spolu, s rukama a někdy i s jinými končetinami propletenými do sebe.

 

Ale Sirius tu byl pro něj. Sirius a Remus. Byli pořád s ním. Pomáhali. Uklidňovali. Dávali naději. Stejně jako teď.

 

Už to byl čtvrtý den a Severus se stále ještě neprobíral. Tedy vlastně ani nemohl, udržovali ho ve spánku kvůli nějakému otoku na mozku. Při nárazu si hlavu rozbil o zeď a sražená krev teď tlačila na nějakou část mozku. Sirius mu pomohl sehnat léčitele, odborníka, až z Indie, který si s sebou přivezl i celý svůj tým. Harry nebyl proti, na penězích mu nezáleželo. Největší problém, jak se zdálo, byl v komunikaci. Zatímco s hlavním léčitelem se domluvili angličtinou, byť lámavou, ostatní uměli jen francouzsky. Tu naštěstí ovládal Sirius - nepochybně jedna z výhod výchovy v čistokrevné rodině.

 

Harrymu sice trochu vadilo, že lékouzelník Bedi trval na přeměně jednoho z pokojů na hradě podle svých představ, ale mělo-li to pomoci Severusovi v uzdravení, byl ochotný zkousnout i to. Prý kvůli tomu, aby na něj to místo nemělo negativní účinek ve smyslu připomenutí špatných zážitků. Harry osobně si myslel, že probudit se v úplně cizím prostředí je určitě mnohem horší, ale nahlas neřekl nic. Vlastně toho v posledních několika dnech namluvil hrozně málo.

 

A dnešek byl v Severusově léčbě zlomovým. Pokusí se ho probrat, aby zjistili, jak moc byl poškozen mozek. Podle včerejších kontrolních testů totiž otok splaskl a krevní sraženina se dobře vstřebávala...

 

Včera se sice také probral, ale prý jen na pár minut, rychle jej zase uspali, i když Harry měl pocit, že je během jejich návštěvy pozoroval.

 

Tlak na jeho rameni zesílil.

 

„Je čas, Harry." Siriusův hlas byl měkký, srdečný a hřejivý.

 

Pomalu pokýval hlavou a ještě pomaleji vstal. Sevřen mezi svými nejbližšími odcházel z pohřbu jako poslední.

 

***

 

„Se réveiller, monsieur!" /probuďte se, pane/ šeptal mu někdo do ucha jemným hlasem a pomalu jej probouzel. Jeho víčka se zachvěla ve snaze zůstat ještě zavřená a zároveň otevřená, aby mohl zjistit, co se děje.

 

A dělo se toho mnoho. U jeho postele stál nějaký vysoký snědý černovlasý muž s plnovousem. 

 

Na sobě měl bílý plášť i kalhoty. Za ním stáli ještě muž a žena, oba také v bílém. Jeho závěr byl jednoznačný - léčitelé.

 

Sestra, jež ho před chvílí vzbudila, mu pomohla do sedu. Opřel se o polštář a znovu zvedl zrak na bílé postavy. Přitom si všiml, že za nimi stojí titíž návštěvníci, jež byli včera u něj.

 

Zamračil se.

 

Zcela automaticky si založil ruce na prsou a vrhl směrem k trojici vražedný pohled. Jeden z nich se na něj přesto usmál krásným zářivým úsměvem. Odzbrojujícím úsměvem...

 

Z toho úsměvu ho píchlo u srdce. Nevědomky si na něj sáhl, a i přesto, že cítil, jak mu buší, měl neurčitý dojem a pocit, že mu něco schází... že mu něco chybí.

 

Zazmatkoval, ale nějakým řízením osudu nedal na sobě nic znát, snad jen jeho ruce přitisknuté na prsou se trochu zachvěly.

 

Sestra si to vyložila po svém a založila mu přikrývku v podpaždí.

 

S otázkou v očích pohlédl na léčitele a čekal.

 

„Dobrá den, já být léšitel Kabir Bedi z India. To Singh," ukázal prstem na ošetřovatelku, „moje žena. A to být Leih a Usha Satish. Kolegy z India." Dva mladě vyhlížející lidé za hlavním lékařem lehce kývli hlavou.

 

Oplatil jim kývnutí. Jeho pohled se stočil na muže v pozadí. Lékouzelník Bedi se usmál: „Vzpomínat si přítele, pane?"

 

Zavrtěl hlavou na znamení nesouhlasu. Tvář muže, který se na něj předtím tak hezky usmál, se stáhla do výrazu plného bolesti a smutku. Jeho oči pohasly. Z nějakého důvodu ho při tom zase píchlo u srdce. Zřejmě mu ten muž byl velice blízký. Bratr?

 

Začínala se ho zmocňovat zvědavost. Naklonil svou hlavu na bok, aby lépe viděl na trojlístek mužů, jenž tiše stál v povzdálí. Z jejich postoje cítil obavy, ale i úlevu - zvláštní směsice protichůdných pocitů.

 

Zatímco byl zabrán do přemítání ´kdo jsou ti muži?´, provedl léčitel Bedi sérii diagnostických kouzel.

 

Něco v jeho mozku zacvaklo zpět na své místo - kouzelník, on JE kouzelník. Musí být, jak jinak by věděl, co ten člověk zrovna provádí s tím proutkem? Hůlkou, byla to hůlka. Kouzelnická hůlka.

 

Otevřel ústa a než stačil promluvit, byla tu ošetřovatelka a podávala mu pohár vody. Ani nevěděl proč, ale něco jej přimělo, aby tu tekutinu nejdříve ´očichal´. Nasál neexistující výpary ze sklenice a jeho mozek ji vyhodnotil jako bezpečnou.

 

Napil se.

 

Chladivá tekutina stékala jeho hrdlem. Doteď si neuvědomoval, jakou má vlastně žízeň.

 

Lékouzelník se s ním rozloučil nepatrným kývnutím hlavy a spolu s kolegy odcházel. Zastavil se jen u jeho přátel, aby jim šeptem něco sdělil. Pak všichni opustili jeho pokoj. Všichni až na toho muže s tím nádherným úsměvem, který se mu vrátil a usadil na tváři. Pomalu došel k jeho lůžku a posadil se na židli, jež se tam z ničeho nic objevila. Neverbální kouzlo, pomyslel si.

 

Oba mlčeli a upřeně si hleděli do očí...

 

Pak ho ale ten mladík, ano mladík, určitě mu nebylo více jak dvacet, vzal za ruku. Chtěl se mu vytrhnout, ale jeho tělem projela zvláštní směsice pocitů - teplo, blízkost, vzrušení, něžnost...

 

Udiveně se podíval na spojené ruce a pak do těch očí. Byly smaragdově zelené a, i když pod nimi byly namodralé kruhy únavy, byly teplé a plné jiskřiček radosti.

 

„Severusi..." zašeptaly ty jemně vykrojené růžové rty. V tom jediném slově bylo ukryto nepřeberné množství pocitů od naděje až po radost, ale hlavně láska.

 

CVAK!

 

Další západka zacvakla na správné místo - Severus, to je jeho jméno, Severus Snape. Merline! Už o sobě ví několik věcí - své jméno a také že je kouzelník. A tenhle muž je...

 

Hlava ho rozbolela, jak usilovně přemýšlel.

 

Nevzpomněl si.

 

Nevadí. Měl pocit, že na vzpomínání bude mít dost času...

 

Nevěděl co říct, tak se jen mlčky díval do mladíkovy tváře a na jejich propletené prsty...

 

Ano, na vzpomínání bude opravdu času dost.

 

Usmál se.

 

Mladík před ním ho obdaroval tím nejkrásnějším úsměvem na světě: „Sevie!" vydechl procítěně.

 

A najednou ...

 

 

 

 

 

Přehled komentářů

Ajta!

(Nex, 18. 2. 2009 0:10)

PromiŇ tak podivné slovo, ale nějak se mi tam vloudilo.. *nemůže sundat úsměv z tváře* :)

Takže: "Ajta! A už je to tady!" :)

:o))))))

(Nadin, 3. 2. 2009 21:28)

Keď som po prvýkrát natrafila na KM a zistila kto s kým, povedala som si, že toto určite nie!!! Severus a Harry??? Ale našťastie som sa pri surfovaní začítala do dákej kapitolky zo stredu a potom to začalo. Čítala som KM, potom PKM, teraz voľné pokračovanie. Milujem príbehy založené na emóciách a zložitých cestičkách hľadania si cesty k sebe. A to KM určite je, dokonca (neverím, že to píšem) sa mi pár Harry-Severus začal páčiť.
Originál KM od JD, bol dobrý(škoda že sa zasekla) ale ty pokračuješ veľmi dobre.
Prepáč, mala som Ti napísať koment oveľa skôr... Želám Ti skoré uzdravenie a príval nových nápadov, aby sme mali čo čítať.

soory

(Tereza, 2. 2. 2009 15:14)

Promin tak ja budu teda psat od tedka Tereza:)

:o((

(ZVV Terka, 1. 2. 2009 20:31)

Někdo tu používá můj nick... to pod tím rozhodně není ode mě... kruciš.. :o(((

:-P

(Terka, 1. 2. 2009 10:19)

Hlavně at už jsi brzo zdravá abychom tu měli co nejdřív novou kapču.:D

Ave Soraki

(Serin, 28. 1. 2009 19:45)

Tož přeji brzké uzdravení. Pár Avad na bacila ať se vás pustí :-D a dá pokoj.

áha

(Lily, 24. 1. 2009 16:41)

tak to že je nemocná mi v těch vzkazech nějak uniklo.. no tak hlavně ať je všechno v pořádku to je jasný:)

Betty,

(Armádní generál Zrzka, 23. 1. 2009 2:29)

v poho... přání určitě doputuje na správnou adresu... díky... myslím, že Soraki bude potřebovat co nejvíc podpory... na Lazara si totiž hraje i s dcerkou a manželem :o(

Lily, vě mi, že Soraki by to už ráda měla dopsané, ale momentálně je na prvním místě zdravotní stav rodiny... jo a já adresu mám, ale nedám *šklebí se, vyplazuje jazyk a škodolibě si mne ruce* ... jen si počkejte :o)

uch..

(Lily, 22. 1. 2009 12:28)

no jasně tyhle konce typu "a najednou..." všichni milujem.. vždycky si říkám řekněte mi adresu autora a do hodiny to bude dopsané:)) Jinak je to samozřejmě úplně skvělá kapitolka.. podle toho co jsem četla v těhle všech komentářích doufám že neplánuješ nějakej tragickej epilog, že???!!!!!!!! stačí to "tragické čekání" na pokračování KM.. no nic každopádně vážně hezky jsi to vymyslela..

Madam, armádní generále Zrzko

(Betty, 21. 1. 2009 1:49)

Dovolte mi promluvit.
Vyřiďte, prosím, Soraki mé nejvřelejší přání rychlého uzdravení.
Děkuji, madam

(Ještě že koukám občas na NCIS, jinak bych snad neuměla ani správně oslovit takovou šarži :D )

Betty,

(Armádní generál Zrzka, 20. 1. 2009 16:24)

Soraki si hraje na Lazara... ale neboj, ona to neutne... na to bydlím příliš blízko její maličkosti :o))))

Soraki

(Betty, 20. 1. 2009 16:20)

...podobnost s JD čistě náhodná? :)
Jako člověk naprosto chápu, že jsou i jiné důležité věci. Ale jako čtenář jsem před zhroucením z čekání na POSLEDNÍ kapitolu. Ještě chvíli a máš mě na svědomí :))

Nooo

(Tria, 20. 1. 2009 12:12)

To nam robiš naschvál však?
Je to krásne pokračovanie poviedky
Kurnik to prečo si prestala v tom najlepšom

Som neuveriteľne rada, že si napísala tieto kapitoly...a tak si zavŕšila túto poviedku
Som ti nesmierne vďačna a budem ešte via ked uvidím v čom si nas tak nechala napnutých...

huh

(Serin, 19. 1. 2009 19:21)

huh ty mi dáváš zabrat. Takhle to utnout. Po dlouhé době sem juknu a hle kapča:-D. Ave Soraki :-D

heh zase jednou nemám slov

(ladyF, 18. 1. 2009 20:13)

poslušně hlásím, že jsem se za dnešek úspěšně vyhla učení a místo toho četla tohle úžasný pokračování kamene... A že jsem teda ani nečekala, že by mě to mohlo tak chytnout, no ale chytlo mě to pořádně! Prostě kráása!!

Fobos

(Terka, 17. 1. 2009 19:35)

Abych to uvedla na pravou míru, ještě se spolu nevyspali...:oD

... teď už vím!

(Fobos, 17. 1. 2009 19:02)

Jsem ráda, že jsem byla přijata i se svým názorem tak vřele.
Abych to uvedla na pravou míru - ukvapené mi to přišlo proti KM. Ten byl hodně pozvolný a za celých dlouhých 77 kapitol se mezi Harrym a Severusem donalo jen málo (ale i tak to bylo hodně!) a tady se spolu vyspali po pár kapitolách. Mě to nevadí, jen to není zrovna ve stylu KM. ovšem co se mi opravdu líbilo, bylo TO rande. To bylo fakt povedené, jako šípková růženka :)
Myslím, že by bylo lepší nechat jako PKM jen těch prvních 8 a zbytek jako jinou povídku, které by se mi sama o sobě opravdu moc líbila. Ale to je jen na Soraki ;-)

och krasa

(mishelka, 17. 1. 2009 16:45)

nedavno pred par dnami som objavila KM a potom aj voje pokracovanie....je upne uchvatne!!!!!!...nadhera:D.....nemozem sa dockat na pokracko:D.....neviem preco ale mam taky dojem ze sa to blizi ku koncu....tesim sa na pkracko

a ještě

(soraki, 17. 1. 2009 7:17)

pokud jde o ukvapenost - prvních 14 kapitol se odehrálo v jednom jediném týdnu, opravdu se ti to zdá ukvapené? Já mám pocit, že třeba JD dělala mnohem větší skoky a občas jsme byli jen v čase a přišlo mi, že to ani nenavazuje, ale to je možná jen můj dojem a pravděbodobně takhle zmateně se cítíš i ty.
Ale to je jedno, hlavně aby už byla JD zpět ;-)

Fobos

(soraki, 17. 1. 2009 7:14)

Není se za co omlouvat, jak psala Terka, slušně jsi vyjádřila svůj názor a to se cení. Popravdě uvažuji nad tím, že jako PKM by bylo pouze prvních osm kalpitol a ty další bych shrnula do jiné povídky inspirované KM od J.D.
A asi to udělám, protože původně mělo tole PKM opravdu jen těch osm kapitol - šlo nám přeci o TO rande,že :-D.

Nicméně, už aby byla J.D. zpět, taky se na její kapitoly moc těším

Fobos

(Terka, 17. 1. 2009 0:36)

Myslím, že není proč se omlouvat, tvůj komentář byl prost urážek tím pádem nebude ani povolána SAAK, je to tvůj názor, určitě JD má vlastní pokračování, prozatím se ho asi nedozvíme, třeba jednou a i já na něj nedočkavě čekám, ale sorakino pokračování je také zajímavé, beru to spíše jako další povídku inspirovanou KM, protože v těch dalších částech se to přece jen trochu vychýlilo...
Pokud jde o ukvapenost, nevím neřekla bych, ale každému se to může zdát jiné...;o)

Když já nevím...

(Fobos, 17. 1. 2009 0:02)

Když jsem zjistila, že někdo píše pokračování Kamene, nechtěla jsem to číst, protože nikdo nemůže psát jako původní autorka. Nakonec jsem zkusila a... zaujalo mě tvoje nové pojetí, ale Kámen manželství bude pro mě vždy jen jeden jediný, a to ten původní.
Je to jen můj názor, ale musím vytknout ukvapenost příběhu a také velkou změnu v chrakterech postav. Tohle tvé dokončení není špatné, ale proti Kamenu je to naprosté nic. KM byla velká, dechberoucí povídka, kdežto tohle... Kdyby toto nemělo nic s KM společného, bylo by to fajn. Ale jako pokračování a dokončení Kamene manželství se mi to nelíbí.
Promiň, jen jsem chtěla vyjádřit svůj názor.

Fíííha

(Sisa, 15. 1. 2009 15:54)

Tak teda Sevie...dosť šok,ale krásna časť kapitolky:) teším sa na zvyšné:)Prepáč,že komentujem až teraz,no skôr som sa k tomu nedostala^-^

Soraki

(Terka, 14. 1. 2009 11:09)

Jakej tvrďák... pche...:oD
Ty usilovně pracuješ ne já... já zatím jen houpu nožkama...:oD

;-)

(soraki, 14. 1. 2009 6:55)

Opravdu usilovně pracuje - teda, Terka je velkej tvrďák, ten největší, věřte mi :-DDD

:oDD

(Terka, 13. 1. 2009 18:01)

Já jsem jí pouze vyčetla, že takhle to rozhodně nemůže zakončit... protože to bylo naprosto nedořešené, navíc se tam objevila na konci otázka... chápete.. no to prostě nejde.. takhle skončit...:oD předtím ovšem ještě byla verze, kde se končilo opravdu, no infarktově, to se nedalo...:oD ;o)
Když jsem dočetla poslední větu a zjistila, že to dál nepokračuje, zastavilo se mi na chvíli srdce, a pak se prudce rozbušilo, jak jsem pomyslela na soraki a jak jí to hezky vytmavím v mailu, protože to se opravdu nedalo... nereagovat...:oD
Takže tak.. ale nebojte, na kapitole se opravdu usilovně pracuje...;o)

LUCY

(soraki, 13. 1. 2009 11:27)

myslím, že by to vzal v pohodě ;-)

No, bylo mi VŘELE doporučeno kapitolu raději dopsat, než dát jen kousek, který by končil podobně, jako ty dva před tím... Tak jsem si tu radu vzala k srdci a píšu a píšu, až se mi od klávesnice kouří :-D

Soraki

(Lucy, 13. 1. 2009 10:13)

raději nedomýšlet, jak by se manžel zatvářil, přečíst si tvůj poslední koment, viď? :-D
na kapitíolu se už teším a docela by me ale zajímalo, co nás to podle Terky mělo zabít.. neuvažuješ nad dvema alternativníma koncema?
PS: mě nevadí ani tragiky :-D

A JEŠTĚ

(soraki, 13. 1. 2009 10:00)

jedna dobrá zpráva - manžel zítra odjíždí a vrátí se až v sobotu, tak budu mit hafo času :-DDD

ALL

(soraki, 13. 1. 2009 9:58)

Saskya - díky moc

midnightlady - v nemocnici? se sebou, nebo v práci? Pokud se sebou, snad to není nic vážného...

zuzik - píšu, píšu, neboj ;-)

Betty - vydrrrž ;-)

Jak tu psala Terka, ano, vrátila mi to, chápete VRÁTILA, prý - k pravopisu nic nemá, ale TOHLE? TOHLE je ´zabije´. Takže nejen, že dopisuju, ale také přepisuju, no... včera, přiznávám, ani řádek, ale pondělky jsou u nás náročné a hektické, ale teď se do toho jdu pustit...

Betty a ostatní

(Terka, 11. 1. 2009 22:30)

Pokud vím, tak jsem to soraki vrátila se slovy, že by to takhle nemělo zůstat... tudíž asi dopisuje, takže dneska už asi ne...:oD

Kdy kdy kdy???

(Betty, 11. 1. 2009 21:52)

RYCHLE, prozraď KDY bude TEN 3 díl

:co

(zuzik, 11. 1. 2009 16:12)

Páni, te%d jsem se vrátila z lyžáku a sem naprosto paf z pokračování kapitolky. Doufám, že si Sev vzpomene a že závěrečná část nebude mít ty 4 strany, ale celých 8 a více :0* :0D a možná ještě 18+
No prostě se moc těším, a až za tímhle uděláš tu krutou poslední tečku, tak si určo přečtu i tu jinou verzi pokráčka kamene :0*

moje nervy

(midnightlady, 11. 1. 2009 14:08)

uzasne...ja som tu snad kazdej pol hodiny, len vcera a predvcerom som nemohla, bola som v nemocnici...a zrazu toto..teda..ja strasne chcem pokracovanie :(

:))

(Saskya, 11. 1. 2009 10:01)

oou... :D supeer

;-)

(soraki, 10. 1. 2009 22:39)

Lucy - není zač ;-)

Teressa - pokráčko bude, vydrž :-D

Beruška - měla jsem spolužáka na VŠ z Indie a uměl výborně fr. a angl. tak jsem si to přizpůsobila :-D
Lucius a Narcissa - možná /skoro určitě/ nějaká jednorázovečka, Harry a Sevie - určo budou taky

Anabeth - a najednou jsem měla v hlavě prázdno :-D, kecám, ta věta byla celá, ale těsně před vložením mě políbila múza a konec věty se absolutně nehodil, proto byl nekompromisně smazán ;-)

Norsi - rozdýchala? jo? tak to je fajn :-D, co bychom tu bez tebe dělali??? a klávesnice přežila? tvůj komentík by nám taky chyběl! tak na sebe dávejte, holky, pozor, ju? ;-)

=-O

(Norsi, 10. 1. 2009 17:58)

Krása, krása....ale....jak to bylo dál? Nějak se mi točí hlava. Asi to nerozdýcham...uf...to nejde, tohle...*mlátí hlavou o klávesnici*

...

(Anabeth, 10. 1. 2009 15:27)

A najednou... co? tohle je mučení! S tím, že je to Severus si mě překvapila já čekala spíš Harryho. No upřímě tahle povídka je samé překvapení. Sandokana sem teda nečekala :)

severus?

(Beruška, 10. 1. 2009 14:34)

teda tak ja fakt myslela že v nemocnici je Harry a on je to Severus. No je to krásný. Doufám že se Severus po Sevie upamatuje co se stalo a kdo je náš Harroušek, láska jeho srcde, král všech kouzelnického světa. Léčitelé z Indie a mluví po francouzku. Tak to by mne fakt nenapadlo.

Teď mi v hlavě vrtaj jen dva okruhy. Lucius s Narci a jejich mimi a jak na to bude Luciusek reagovat a ta druhá část co bude se Sevim a Harrym. já vím že nic neprozradíš. nemám teď čas číst komentáře dalších tak až budu mát čas tak se třeba něco dozvim

=0)

(Teressa, 10. 1. 2009 12:07)

jeeee to bolo super!!! chudacik sevie...snad si coskoro spomenie....sandokaaan, sandokan.....proste bozske!! =3 rychlo prosim pokracko =3

 

Díky

(Lucy, 10. 1. 2009 11:26)

Ti, Soraki, stránka se rozběhla před zhruba hodinou, ale byla jsem upozorněna, že náš server mívá teď výpadky opravdu často a asi se to jen tak nezmění, takže se budeme přesouvat na jiný, tím se pro vás ovšem n ic nemění, b udou to jen změny za oponou... takže Sevelenka je teď dostupná a všechny případné informace budou u mě na reálkách. Jo a mimochodem, Efka pro jistotu přidala komplet 12. kapitolu předtím, než nás zase odpojí

LUCY

(soraki, 10. 1. 2009 10:32)

úplně v POHODĚ! Sama už jsem tě chtěla kontaktovat, co že se to děje, ptože nejde už od včerejšího rána... a já si nutně potřebuju přečíst znovu tu jednorázovku od Efky Sevelena :-D
Pokud by to mělo trvat nějak delší dobu, klidně ti poskytnu prostor a můžeš nás tu informovat, popř. zveřejňovat. Naše heslo - MUSÍME SI POMÁHAT, však? ;-)

;-)

(soraki, 10. 1. 2009 10:29)

Xena - já jsem ráda, že ty si ráda :-D

Ayyda - promiň *smutně kouká*, polepším se, ju?

aveline - děkuji, pokud bych vás opravdu nechala čekat až kapču dokončím, možná byste se nedočkali ;-)

Soraki,

(Lucy, 10. 1. 2009 9:32)

promiň, že te s tím otravuji a pokud by ti to tu vadilo, klidně to smaž... chtěla jsem jen informovat, že stránka potter.sk je jaksi nedostupná, zatím z neznámých důvodů a my se musíme nejak spojit s majitelem stránek, což se zatím ukazuje jako jediná možnost, takže uvidíme... prozatím ale jsem nto nevydržela a novou kapitolovou povídku navazující na Až na Kraj svta jsem uveřejnila na svých stránkách s reálem. tak pokud by měl někdo zájem... lucy1313.estranky.sk
ješte jednou se omlouvám, že ti tu spamuji, ale videla jsem tu dost známých jmen, tak jsem to riskla, díky

ehm

(aveline, 9. 1. 2009 18:50)

tak se mi nějak (určitě ještě z očarování kapitolou :D) povedlo prohodit kolonky Jméno a Nadpis.... hm.... takhle to vypadá, když má šikovná spisovatelka nešikovnou komentující....

aveline

(díky, díky, díky, díky!, 9. 1. 2009 18:41)

Další dílek kapitolky krásný - a vůbec nevadí,že ji takhle "sekáš" - kdybys čekala, až bude kapitola kompletní, nedočkala bych se dnes tohohle skvělého kousku, což by byla škoda :) Dějem, zaměřeným na hlavní postavy, jsi mi taky udělala velkou radost, obrázky pobavily :D.... Jo, a ta poslední věta.... ty to s námi - na obrazovku se lepícími čtenáři - vážně umíš, co? :)

/////

(Ayyda, 9. 1. 2009 17:42)

A najednou .... co! Soraki!!, ako to má človek vydržať! Vždy je koniec kapitoly nervydrásajúci! privedieš ma na psychiatriu..... Inak je to perfektná kapitola - ako vždy!!!

Soraki

(Xena, 9. 1. 2009 17:38)

Soraki, dakujem za kapitolu a za venovanie. z neho som mala priam detinsku radost.
este raz vrela vdaka

;-)

(soraki, 9. 1. 2009 17:33)

Katie - děkuji ;-)

Mak - přesně tak jsem to myslela...

Ale teď mě

(Mak, 9. 1. 2009 17:28)

napadá, žes to asi myslela tak, že Xena je odhadla všechny 4, ju?

Jupí

(Mak, 9. 1. 2009 17:26)

Já jsem to říkala, chacha. Vím, že jsem tady se svům názorem ignorovaná, ale ... já ho taky poznala:-/
Jinak díky za další skvělý díl, jdu si ho přečíst ještě jednou a pořádně si vychutnám scénu, kde Sevík přemýšlí:) Moc se mi to líbí a těším se na další:)

nádhera

(katie, 9. 1. 2009 16:52)

super kapitola

;-)

(soraki, 9. 1. 2009 15:52)

Niki - fakt? *nevěřícně kroutí hlavou nad tím, co si to dneska ti lidi dovolujou...*

SARA - budu se moc snažit, aby ta další část byla už dokončením kapitoly...

Aja - sandokan - trocha sentimentu...

Jimmi - děkuji a nemáš zač ;-)

Fanthasia - další kousek, resp. konec se točí už "jen" kolem HS ;-)

16.11.2010 10:43:32
soraki
Veškeré postavy a místa (s výjimkou mých) patří J. K. Rowlingové a já na ně nemám žádná práva. Obrázky jsou stažené z internetu a kromě několika mnou vytvořených na ně žádná práva nemám. Stránky v žádném případě nebyly vytvořeny za účelem zisku.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one